Best of 2015: Adventury

Nejen příběhem je adventura živa. Vybrali jsme pět nejlepších loňských kousků!

Za posledních pár let se adventury dočkaly zásadní transformace. Místo řešení puzzlu a puxelhuntingu se autoři pořádně opřeli do příběhové složky a nabídli hráčům možnost volby. Jasně, v mnoha případech jde jen o iluzorní ohýbání vyprávění, které se ve výsledků jen liší jinou cutscénou či dialogem, přesto pocit, že máte budoucnost virtuálních postav v rukou, je zároveň i neuvěřitelně uspokojující.

A loňský rok byl na adventury obzvlášť štědrý. Kromě tradiční nálože od Telltale Games, kteří vydali hned tři různé série, jsme se dočkali i několika překvapení a jednoho kousku, který představil zcela nový způsob prožívání příběhu. A právě těmto titulům bychom dnes chtěli dnešní žebříček věnovat.

bestof2015ADVENTURY


Technobabylon

Začneme jedním z mála zástupců klasických adventurních her. Technoabylon sice klame mladší hráčstvo svou kreslenou grafikou a poměrně staromódními animacemi, avšak pod archaickým obalem se skrývá fortelní příběh, jenž si rozhodně nezaslouží být přehlížen. Proto jej ostatně zmiňujeme zde.

V dystopické cyberpunkové budoucnosti Technobabylonu je soukromý jen zbožným přáním a po vzoru 1984 od Orwella má centralizovaná vláda přehled o všem, co jejich občané kutí za neplechu. S tím se trojice hlavních hrdinů nechce spokojit, sami se však dostávají do víru událostí plných korupce, intrik a špíny, která se schovává za neony budoucnosti. Nebojte se a zkuste tenhle poctivě odvyprávěný kus cyberpunku!


SOMA

Ano, i hororovky stále patří do adventurní škatulky. Autoři veleznámé lekačky Amnesia se po dlouhé době odhodlali překonat své původní dílo. Nejenže je SOMA pořádně strašidelná, ale také řeší, k našemu překvapení, i filozofické otázky točící se kolem androidů a uměle vytvořeného života vůbec.

Místo ohraných lokací, jako jsou opuštěné nemocnice, ústavy či kostely, se SOMA odehrává na dně moře. Pokud jste si v prvních minutách Bioshocku ucvrkli do kalhot při pohledu opuštěný Rapture, zde zcela určitě zanecháte i loužičku. Stísněné prostředí zde hraje prim a strach ze zdánlivě neživých objektů jen umocňuje. Hrajte pouze v noci a se sluchadly v uších.


Tales from the Borderlands

Telltale Games vloni vydali hned tři adventury – krvavý Game of Thrones, překvapivě zábavný, byť trošku naivní Minecraft: Story Mode a na Pandoře vyšlechtěný Tales from the Borderlands. Poslední jmenovaný kousek se s přehledem probojoval až sem a zanechal své bratříčky daleko za sebou – byl totiž fantastický.

Borderlands jako série je skoro až absurdně vtipná, u adventurní odnože tomu nebude jinak. Grafický styl je maximálně věrný své předloze, návrat starých postav nažene veteránům slzičku do oka, a pokud ne, příběhové zvraty a smutné scény určitě. Tales from the Borderlands skvěle osciluje mezi ujetým humorem a nervy drásajícím dramatem, takže pokud nějaká hra od Telltale, tak tuto. Pozdravujte Handsome Jacka.


Her Story

Tahle hra je už pro opravdové adventurní fajnšmekry, kteří se nebojí netradičního způsobu narace. Pokud jsme o The Walking Dead či Life is Strange mluvili jako o interaktivnímu filmu, u Her Story platí tato definice dvojnásob. Vtip je totiž v tom, že vlastně skoro vůbec nehrajete – jen si v počítači prohlížíte policejní záznamy z výslechu a skládáte v hlavě příběh. Trošku zamotaný, ke vstřebání složitý, ale famózní příběh.

Manžel hlavní podezřelé Hannah, kterou vyslýcháte, byl po několika dnech nalezen mrtev, a ze záznamů máte vydedukovat, jestli v tom náhodou nemá prsty. Videa jsou hraná skutečnými herci a představitelka Hannah se za svůj výkon nemusí ani náhodou stydět. Z jejích výpovědí zkoumáte její alibi, možné motivy a další souvislosti, které mohou vést k odhalení vraha, a nás tahle detektivní prácička neuvěřitelně bavila. Unikátní dílo.


Life is Strange

Královnou loňských adventur je pětidílný příběh jedné nevinné teenagerky. Max Caulfiled, která jednoho dne zjistí, že může manipulovat s časem. Neví jak ani proč, ale od té chvíle se jí život obrátí úplně naruby. Life is Strange nachytal fanoušky adventur zcela nepřipravené a postavil je před těžká morální rozhodnutí, nechal brečet u dojemných scén a dohnal některými odhaleními skoro k slastnému infarktu.

Postavy byly napsané s péčí a krásně se s nimi sžívá. Ze začátku by někomu mohla vadit šablonovitá inspirace ve středoškolské soap opery, ale tenhle pocit zmizel jako pára nad hrncem. Max nám jako geekovsky laděná holčina skvěle sedla a ostatní postavy taktéž nestály v pozadí, ať už vizuálem, dabingem či charakterem. O skvělé herecké výkony tu nebylo nouze.

Navíc implementace ovládání času a s ním související ohýbání dostala adventuru zpět k onomu „hraní“, které titulům ze stejného žánru poslední dobou chybí. Rozhodnutí, s nimiž jsme mohli manipulovat, doprovázel strach z toho, co může následně přijít, a hra nemilosrdně pronásledovala každý krok, který jsme učinili, ať už vědomě či omylem.

Mohli bychom ještě chválit fantastický soundtrack od indie hudebníků, líbivou grafiku i tunu herních a popkulturních referencí, ale zde to utneme. Proč tedy Life is Strange? Protože tento příběh o přátelství, dospívání a těžkých životních volbách stojí za to prožít.


 

 

Ondrej Resl
Student médií, povaleč, ruská krev a vůbec taková smutná existence, kterou baví hry, pivo a holky. V náhodném pořadí.

Komentovat příspěvek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.Požadovaná pole jsou označena *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.