Druhé hraní: Master of Orion (kapitánův deníček)

„O tom, jak jsem dostal lidstvo do sraček.“

Coby kapitán lodi Tranator, pojmenované po našem věhlasném 165centimetrovém spasiteli lidstva a prezidentovi Lidských republik, jsem dostal za úkol expandovat území a šířit civilizaci a demokracii. Takovým tím způsobem jako USA před několika set lety, než ji tamější obyvatelé přejmenovali na Lepší Mexiko. Připravuju se na první výlet a začal jsem si psát deníček, protože tuším, že starat se o lidské kolonie nebude žádný med. 

14. duben, 2300 n. l. 
Vyrazili jsme kolonizovat první planety. Okolo nás jsou jen plynoví obři, takže musíme postupovat hlouběji do vesmíru, a tedy dál od naší domovské planety v systému Sol, která nás měla zásobovat. S*re nás to, co vám mám povídat.

26. leden, 2301 n. l .
Už to bude skoro rok, co se brouzdáme temnou hmotou, a našli jsme všelicos, jen ne obyvatelnou planetu. Z domova mi volala přes InterSkype manželka, že se nějací piráti snažili zaútočit na naši hvězdnou soustavu, ale pohořeli hned u předsunuté vojenské základny. Doslova.

7. červen, 2305 n. l. 
Konečně, konečně! Po všech těch lávovitých, radioaktivních a toxických planetách jsme konečně našli ráj. Všude zeleň, voda, čerstvý a ničím neznečištěný vzduch. Nádhera. Poslal jsem zvědy, aby prozkoumali okolí. Ušli jen pár kroků, pak se jejich ksichty s hlasitým „žuch“ přitiskly k zemi. „Jo, zapomněl jsem vám říct, že ta planeta má docela silnou gravitaci,“ ozval se Pepa, náš lodní vědec a analytik planet. Za trest jsme ho nechali na jedné z toxických planet v malé modulární budce, aby se dal do pucu. Někdy se pro něj vrátíme.


11. červen, 2310 n. l.
Pracujeme jako šrouby a kolonizujeme jednu planetu za druhou, nyní už bez ohledu na to, v jakém je stavu. Jejich růst jde ale pomaleji a zásobování z vyspělejších planet stojí za bačkoru. Kolegové se mi smějí, že do deníčku píšu jen jednou za pár let. Já se jim zase směju za amatérské vlogy na Youtube, které natáčeli před tím, než se nechali naložit do karbonitu.

30. prosinec, 2319 n. l.
Navázali jsme kontakt s pro nás dosud neznámou vesmírnou rasou. Alkarani jsou vysocí podivní a vojensky založení ptákolidi. Kdybych byl hovado (a že já jsem hovado), řeknu, že to jsou v podstatě opeření Němci. S tím rozdílem, že rozumí vtipům. Jejich císař zní jako Mark Hammil, herec z jednoho sci-fi retrosnímku, který hýbal naší planetou před více než třemi sty lety. Docela jsem to žral, než jsem se taky nechal naložit do karbonitu. Jak že se ten film jmenoval, Star Trek?

8. říjen, 2328 n. l.
Ty vole, zapomněli jsme na Pepu.

21. březen, 2334 n. l.
Přijali jsme velvyslance Klackonů. Já vám nevím, na to, že se vlastně jedná o vesmírné brouky, tak dokázali naše diplomaty podplatit tučnou částkou a navázat u slušně fungující obchodní styky. A do toho stíhají válčit se dvěma dalšími rasami. Nevěřím jim. S kolegy jim říkáme Zergové. Ty asi neznáte, jsou z jedné počítačové hry, kterou jsme hráli na zlomku tisíciletí.


16. květen, 2349 n. l.
Začali jsme se kamarádit s Terrany. Sice vypadají jen jako kříženci narkomanů a nepovedených Naruto cosplayerů, ale paktuje se s nimi docela dobře. Klackoni z toho nejsou nadšení a dupou všema čtyřma nohama. Synovi je letos 68 a roste mu panické chmýří pod nosem. Ty genetické modifikace zpomalující stárnutí holt musí vždycky přijít s nějakým kompromisem. Snad ho nebudou na vesmírné akademii moc šikanovat.

25. listopad, 2358 n. l.
Zřídili jsme si špionážní centrum. Zjistilo se, že na všech planetách máme cizí špehy, tak jsme je začali vyhazovat. Klackoni opět dupou nohama, protože jsem jednoho ze špehů nechtěně popravil. Hned na to vyhlásili válku Psionům. Asi jich popravili víc. Na domovské planetě se zase řeší spekulace o vývoji Half-Life 3.

14. srpen, 2361 n. l.
A je to tady, jdeme do války. Nikoho nepřekvapí, že proti Klackonům. Jen jsme nevinně poplácali Terrany po zádech a hned je prý oheň na střeše. Lidská republika očekává snadnou výhru, hmyzáci se nejdřív musí probojovat přes Psiony, Terrany a Alkarany, než se vůbec dostanou do naší soustavy. V klidu tedy provádíme výzkumy a chystáme se za Orionem. Myslíme tu bájnou planetu, ne čokoládovou hvězdu.

2. únor, 2370 n. l.
Chystáme se na Orion v plné polní. K našemu nemilému překvapení ale planetu strážila jakási gigantická vesmírná entita. Asi tak velká jako dvacet našich největších bitevních lodí. Krát sto. Přestože analytici tvrdili, že máme velkou šanci na vítězství, dostali jsme na držku a přišli o většinu flotily. Vysadili jsme je tam, kde kdysi Pepu, aby rozjímali nad svou neschopností.

27. září, 2389 n. l.
S obnovenou a mnohem početnější flotilou se vracíme k Orionu a konečně ho kolonizujeme. Za těch pár tisíc mrtvých kolegů to stálo – dokonalé místo k životu. V ruinách jsme našli nějaké starobylé nákresy obrovských vesmírných plavidel. Jedna z nich vypadá jak ta koulovitá základna ze Star… Treku? Rozhodli jsme se, že jí budeme říkat Hvězda zkázy. Mluvě o zkáze, v televizi hlásili, že Psioni jsou kaput. Kompletně.


9. leden, 2394 n. l.
Zaměřit se naplno na výzkum možná nebyl nejšťastnější nápad. Klackoni tlačí na spojence čím dál víc, na většině planet stavíme další bitevní lodě. Generálové by výrobu chtěli urychlit, ale nemají na to dost peněz. Při návrhu zvýšit daně se kolonisté začali bouřit. Hvězda zkázy je hotová teprve z poloviny. Stále na nás útočí piráti, a stále neúspěšně.

17. duben, 2401 n. l.
Ty vole, zapomněli jsme na ty analytiky.

29. červenec, 2410 n. l.
A Hvězda zkázy je na světě. Je obrovská, po zuby ozbrojená a sakra sexy. Vyzkoušeli jsme ji na několika pirátech. Hořeli. Zařadili jsme ji tedy do naší hlavní flotily, bude se proti Klackonům hodit, pokud se vůbec dostanou přes Alkarany a Terrany, hehe.

21. říjen, 2419 n. l.
Alkarani už nejsou. Zničila je horda Zergů. Teda pardon, Klackonů. Bylo fajn, že se prohlašovali za skvělé letce, ale na co jim to je, když mají menší flotilu než žáboidní obludy z vedlejší soustavy. Terrani jsou z toho v řiti, já docela taky. Přeorientovali jsme všechny síly na výrobu a doufáme, že spojenci něco ještě ustojí. Snad nejsou bábovky.

2. květen, 2426 n. l.
Klackoni porazili jakousi robotickou rasu a otevřeli druhou frontu. Hned kousek od Orionu. Svolali jsme veškerou flotilu k bájné planetě a poslušně čekali, až ti brouci přiletí pro smrt. Demonstrativně jsme zničili opodál se vznášející planetu Hvězdou zkázy. Mám pocit, že jsme podobný výjev už někde viděl. Intergalaktická televize hlásí, že Klackoni vedou ve všech možných žebříčcích. Kromě popularity. Je těžký si najít kamarády, když všem rasám vyhlásí válku.


11. prosinec, 2436 n. l. 
Tak tak jsme vítězně vyvázli z bitvy o Orion. Hmyzáci dostali pořádně na frak. A naše flotila taky, zbyla z ní jen třetina i s Hvězdou zkázy. Otřeli jsme pot i sliz z čela a… zjistili, že za rohem mají Klackoni druhou obrovskou armádu. Couváme. Pryč. A bez Orionu.

16. březen, 2441 n. l.
Vede se nám čím dál méně. Klackoni obsadili Orion (nic hrdinského na tom není, nechali jsme ho bez obrany, jejich špióni nám sabotují budovy. Jo, a Terrani už jsou prý taky pod drnem. Říkali to v televizi. Rveme veškeré finance do vojenských plavidel a soustřeďujeme armádu hlouběji v naší soustavě.

31. srpen, 2455 n. l.
Klackoni na nás klepou ze dvou stran, ztrácíme jednu planetu za druhou. Vysvětlete mi někdo, jak k*rva můžou mít tak obrovskou armádu? Výzkum jsme zastavili úplně. Stejně nebylo pomalu ani co zkoumat. Vědce jsme poslali do továrny, aby montovali děla do bitevních lodí.

24. dubna, 2469 n. l.
Už nám moc planet nezbylo. Vlastně jen poslední dvě soustavy. Vesmírní Khajiti se nás ptali, zda nechceme pomoct. Na oplátku požadovali obrovskou porci peněz, přestože věděli, že jsme už nějakou chvilku v mínusu. Nabídli jsme místo toho pár našich technologii. Zamňoukaly něco sprostého a přestaly se s námi bavit. Pokud tuhle válku nepřežijeme, doufám, že budou na řadě hned po nás.

2. září, 2016
Hvězda zkázy v řiti, celá flotila v řiti, všechny planety v řiti. RAGEQUIT.

2. září, 2016 (o něco později)
Rozehrávám další kampaň. Opět za lidi a s totožným nastavením. Tohle nenechám jen tak bejt. Recenze brzy.

Zdroj:

Vlastní

Ondrej Resl
Student médií, povaleč, ruská krev a vůbec taková smutná existence, kterou baví hry, pivo a holky. V náhodném pořadí.
Facebook komentáře