Dying Light: The Following Recenze

PC PS4 Xbox One

O tom, že se polské vývojářské studio Techland většinou ze svých chyb učí, snad není ani pochyb. Ba aby byl, vždyť v poslední dekádě by nám jako příklad bohatě postačil takový Dead Island, s nímž před pěti lety sice zazářili, ale ani po paty nesahá titulu, jenž nám tvůrci naservírovali na začátku minulého roku.

Dying Light, který na nás působil jako mnohonásobně vylepšený Dead Island, jsme před tím rokem zrecenzovali a orazítkovali silnou osmičkou. A nebyli jsme zdaleka sami, což byl možná impuls pro vývojáře, aby s netradiční zombie akcí pracovali nadále. Uplynul rok a z Techlandu se nám snesla vylepšená edice původní hry spolu s velkým rozšířením The Following.

Pozastavme se ještě nad tím, co se ve vylepšené edici hry od té původní vlastně změnilo v Enhanced Edition, kteoru jsme měli k dispozici i s DLC. V prvé řadě přibyly závody, které naleznete různě rozmístěné po střechách Harranu. Ty jsou celkem pěkným zpestřením pro vyzkoušení vašich parkourových schopností.


Nově jsou zde i bounties, které vám poslouží jako taková jednohubka. Jedná se o sérii mini-challenge úkolů, jež plníte během vašeho cestování ve stylu “běž a stokrát na něco vylez“. Velkým plusem je, že se den co den tyto úkoly mění a na plnění některých z nich, se mohou s vámi globálně podílet i ostatní hráči.

Pro ně se k nadílce přibalila i nová obtížnost – Nightmare. Abyste si ale vůbec škrtli, po odemčení všech perků v jednom stromu schopností se vám otevřou tzv. úrovně Legend. Těch můžete nasbírat až 250 a každým vaším pokrokem získáváte bonusy v podobě vyššího zdraví, bonusu k poškození a tak dále a tak dále.

Třešničkou na dortu je pak samotné rozšíření The Following, které volně navazuje na vzniklé události po konci původní hry. Nová zápletka vás tak z Harranu nenásilně zavede do úplně nové lokace s tím, že se vám do ní naimportují i uložené pozice z předchozího hraní. Do Harranu se navíc můžete kdykoliv vrátit prostřednictvím hlavního menu. Pokud vám ovšem po předchozím hraní žádné pozice nezůstaly, bude vám vytvořena přednastavená alternativa.


Věřte tomu nebo ne, nové prostředí je úžasné. V původní hře jste měli po několika hodinách město v malíčku, tady budete na tělo poznávat, jak to v těchto končinách chodí. Zvyknete si ale rychle. Po první minutě se vám hra bude muset i tak pochlubit, do čeho to vlastně jdete, a vám nezbude než se chvilku zastavit a pokochat novým prostředním – venkovem.

Ten je plný rozléhajících se polí a lesů, ale také stodol a různých cestiček, které vás občas zavedou do zapeklitých situací, pastí nebo k úkolům. V takovém opuštěném sídle můžete narazit například na přerostlé zmutované „cosi“ – docela tuhé náhodného bosse roztodivných tvarů a rozměrů.

Na rozlehlých pláních pochopitelně parkouru moc nevyužijete. Proto se vám celkem brzo od startu dostanou do rukou klíčky od vozidla, se kterým budete tyto cesty zdolávat. A ačkoliv vám v Harranu občas přišlo, že byste si v téhle hře nedokázali funkční vozidla představit, buginy a jejich jízdní systém se povedly.


Způsob, jak se s novým dopravním prostředkem naložilo, je ale horší. Samozřejmě by bylo fakt divné využívat parkour pro cestování i po venkově, ale ve hře najde tento terénní vůz využití jen pro přesun z jednoho konce mapy na ten druhý (o rychlém přesunu ani neuvažujte) – a že ty úkoly jsou v tomhle později fakt stejné.

Samotnou jízdu si užijete, a to i přesto, že budete muset často doplňovat vaší bugině palivo a starat se i o její komponenty. Těch je pět a celkem rády se rychle opotřebují. Výhodou se stává možnost jejich vylepšení. K nim se dostanete odemykáním perků v novém stromě schopností, věnovaném pouze pro jízdu. Do něho zkušenosti sbíráte jednoduše tím, že jezdíte a přejíždíte nemrtvé.

Odemčené perky vám však neumožňují vyrábět jen lepší komponenty, ale i odemykat různé upgrady v podobě silnějších nárazníků, či plamenometu. Ta se vám na rozdíl od komponentů neopotřebují, avšak pořád všechna ta různá vylepšení něco stojí. Proto občas nebude na škodu, když se zastavíte ve věčné koloně na cestách a prohledáte opuštěná auta.

dying light the following 1


Během vašeho cestování se budete potýkat i s jinými záležitostmi, než jen doplnění auta a kochání se přírodou. Ačkoliv jste na venkově, zombií zde opravdu neubylo a těch naštvaných, rychlých nemrtvých – virálů – tu bude i víc. Přeci jen vaše bugina bude vydávat asi větší rachot než běžecké boty. Virálové se tak stávají až otravnou hrozbou, kdy jsou schopni vám za jízdy skočit na kapotu a začít se s vámi prát.

Dying Light se do paměti hráčů zapsal krom parkouru i tím, že je nutí se v noci bát. Ve hře je neustále se opakující cyklus dne a noci, a když se rozhodnete někam vyjet po setmění, může to být váš poslední geniální nápad.

Přežít noc není nemožné, přeci jen se vám dostává dvojnásobně většího nárůstu zkušeností, ale pokud si nevěříte na boj se speciálními zrůdami (a věřte, že ani bugina vás nezachrání), které za bílého dne běžně spí ve svých norách, radši přečkejte noc v jednom ze safehousů. Ty si můžete, podobně jako tomu bylo v původní hře, otevřít vy sami tím, že je vyčistíte od zombií.

dying light the following 2


Co se týče příběhu a vlastně důvodu, proč hlavní postava zavítala na venkov, zde není nic extra. Veškerá zápletka se tak týká nedostatku léku Antizin, díky které se Craneova skupina ještě drží na nohou. Do Harranu se jednou zatoulal cizinec z venkova, jenž přeživším ve městě sdělil, že za městem se skrývá možný protilék, a že tamější lidé jsou vůči viru odolní. Nezbývá nic než risknout výlet z metropole a odstartovat tak dějovou linku The Following.

Ačkoliv to teda není žádný velký boom, tento prostý příběh, u kterého možná strávíte i celý víkend, může přijít někomu zajímavý, hlavně pokud je možné hru dohrát na dva (s alternativním koncem i tři) způsoby.

Naší pozornosti by se zde mělo dostat i multiplayeru. Jeho kooperativní část se zdá být za uplynulý rok ještě vyladěnější. Hrát tak můžete opět až ve čtyřech lidech a spolu tak projít příběhovou linku (až na finální úkol) hostitele bez ohledu na to, jakou mají úroveň ostatní. Každý hráč má navíc i svojí unikátní buginu, společné závodění po polích tak může být pro někoho ještě větší zábavou než skákání po střechách.

dying light the following 3


Hra ale stále nabízí i možnost zahrát si za postavu infikovanou virem. Tenhle systém funguje tak, že se jako silný zmutovaný zombík můžete připojit na jakéhokoliv hráče, který zrovna hraje na svém světě v noci.

Na jejím začátku si ovšem musel onen hráč povolit, že ho můžou tito hráči “napadnout”. Souboj pak probíhá 1v1 (pokud přeživší hrají v coopu, tak až v4), kdy jako těžko přemožitelné zombie musíte ubránit své líhně před hráčem a tomu zase vyplýtvat jeho počet životů.

Zůstává štěstím, že se vývojáři rozhodli nazvat The Following jako rozšíření, nikterak jako plnohodnotný druhý díl, to už bychom byli nespokojeni vzhledem k tomu, že zde přibylo jen několik doplňků, zbraní, pár úprav v AI, mapa a jedno vozidlo. Pokud vás tahle sranda tedy přitahuje a zvažujete koupi, připravte si evropskou dvacku a běžte do toho s přáteli. Nebo přihoďte dvakrát tolik a berte vylepšenou edici i se základní hrou, pakliže vám unikla.

Sečteno, podtrženo. Rozšíření The Following se povedlo, a ačkoliv padly výtky k využití mapy, stále stojí za zahrání. Pokud jste cítili, že vás původní hra ke konci už moc nebavila, zde budete znovu vtaženi a s největší pravděpodobností si ji alespoň na pár hodin užijete.

Klady

  • Rozlehlá mapa
  • Funkční vozidlo a možnost jej modifikovat
  • Skvělý coop
  • Spousta vedlejších misí
  • Obtížnost

Zápory

  • Zbytečně zdlouhavé úkoly
  • V době recenzování hra byla lehce zabugovaná
  • Bez parťáků to není taková zábava
8

Super

Jiří Horák
Zástupce übervelitele Youtube sekce, občasný pisálek, vrchní grafik Battleforce.cz.