Firewatch Recenze

PC PS4

Když jsme se v minulém roce spolu se zbytkem redakce dívali na prezentaci Playstationu na E3, nejedna hra v nás zanechala přinejmenším drobet očekávání. Vedle velikánů jako Uncharted 4 či Star Wars Battlefront jsme si zapamatovali i hru Firewatch.

Titul od ostatních se odlišující svým vizuálním zpracováním i zajímavými dialogy. Nedávno jsme se dočkali jeho vydání, které bylo opředené rouškou neznáma. Vyvstávala otázka, o čem vlastně tahle hra je? Vývojáři, ačkoliv záběry ze hry nešetřili, nikdy nenastínili, co se vlastně bude dít.

A tímto krokem už naši fantazii předem připravili, protože právě představivost je něco, co během hraní Firewatch pojede na plné obrátky.


Příběh je zasazen do roku 1989 v wyomingských lesích. Vtělíme se do postavy jménem Henry a našim úkolem je dávat pozor na možné lesní požáry během horkého a suchého léta. Co původně zní jako relativně klidně strávené léto, se po rychlém sledu událostí promění v mysteriózní drama, které vás nenechá vydechnout.

Na úvod hry je vám textově vyprávěn příběh, během něhož se seznámíte s Henryho minulostí a pochopíte, proč vlastně práci strážce lesa vzal. Ze začátku nádherný život plný idylické pohody se spolu s příchodem nepříjemných okolností začíná rozpadat a Henry končí psychicky zničen, se srdcem roztrhaným na kousky, a neví, co se svým životem dále udělá. Proto když je mu nabídnuta práce, ve které může být celé léto sám, mimo problémy okolního světa, dychtivě po ní skočí.

Možná je to uvěřitelností úvodu – podobné události jsou čistě náhodné a mohou se stát vlastně každému z nás – či nějakým hypnotickým vlivem hudby na začátku, těžko říct. Hned od začátku hry je na vás vyvíjen jakýsi emotivní tlak a někteří si možná již na úvod trochu popláčou.


S tou dříve zmiňovanou izolací to však neberte úplně doslovně – po celou dobu hry do vás přes malou žlutou vysílačku hučí nemálo upovídaná nadřízená, která vám v základu má jen přidělovat úkoly, poslouchat vaše denní hlášení o situaci a informovat vás o dodávaných zásobách.

Operátorka se jmenuje Delilah a tvoří jedinou složku, co vás drží od absolutní ztráty spojení se světem. Již na začátku příběhu si ale začnete uvědomovat, že si s ní rozumíte, je vám i poměrně sympatická, jen možná až moc vyzvídá o detailech z vaší minulosti.

Ačkoliv nevíte, jak Delilah vypadá, začínáte si k ní budovat silný vztah – věříte jí, vtipkujete s ní, prozrazujete jí svoje tajemství a na oplátku vám ona prozrazuje její. Uvědomujete si, že jste vlastně rádi za její ukecanost, protože vás drží nad vodou.

firewatch-5


Vývojáři přiznali, že během tvoření dialogových mechanik se inspirovali u The Walking Dead, a my jim to nemůžeme vyčítat. Výsledný systém se do Firewatch skvěle hodí, ačkoliv nabídnuté dialogové možnosti vlastně téměř nic nemění, a i když při druhém či třetím hraní budete volit jiné odpovědi, dojem ze hry budete mít téměř totožný.

Co se obsahu rozhovorů týče, scénář je skvěle napsaný i herecký výkon zahraný. Hra tak může vděčit Cissy Jones, která například dabovala i Shel z The Walking Dead, a Richi Sommerovi – vážně, poslouchat tyhle dva je boží. Nyní je ještě na místě dodat, že bez plynulé angličtiny se zde neobejdete.

Hra, přinejmenším zatím, nemá českou lokalizaci, a protože je více než polovina příběhu podávána právě ve formě rozhovorů přes vysílačku, bez znalosti jazyka si moc zážitků neodnesete.

ZeLjHrY


Je vám asi nad slunce jasné, že Firewatch ve skutečnosti není jen o strážení lesa od lehnutí popelem a pokecu se sympatickou nadřízenou. Již v prvních momentech hraní se začíná objevovat pár záhad, která se postupně během příběhu stupňují. Více vám však prozrazovat nebudeme, nechceme vás přece připravit o váš zážitek.

Ačkoliv za příběh od nás autoři dostali velké plus, pořád mu máme co vytýkat. Gradace, která nás celou hrou provázela, byla ve finále absolutně zazděna. Konec hry byl nemastný, neslaný a obecně se nikomu moc nelíbil. Prakticky se nám nedostalo odpovědí, jen dalších otázek. Co teď bude s Henrym a Delilahou? Hej, chceme další díl!

Jedna z věcí, která nás na Firewatch příjemně potěšila, byla nepřítomnost zdlouhavých pasáží bez příběhového obsahu. Vývojáři se rozhodli dělat velké střihy, díky nimž příběh pokračuje dál a není přerušován desetiminutovými pauzami, během kterých se snažíte dostat zpátky do vaší věže. Autoři zde evidentně neměli potřebu využívat zmíněného způsobu jak prodloužit herní dobu hry, jež se nakonec pohybuje mezi čtyřmi až pěti hodinami.
firewatch-e3-5


Při prvním pohledu na Firewatch si určitě všimnete originálního, pastelového výtvarného zpracování, do kterého jsme se zamilovali na první pohled. Vizuál zde mimo jiné hraje velkou roli a přidává na falešném dojmu bezpečí, alespoň ze začátku, kdy hra ještě působí idylicky.

Druhým technickým prvkem, který vás při vašem procházení wyomingskými lesy zaujme, je soundtrack. Moc si ho ale neužijete – celé OST ke hře má okolo půl hodinky a během pěti hodin herní doby ho celé uslyšíte asi opravdu jen jednou. Hudba totiž začíná hrát jen v určitých situacích, a v momentě, kdy vás obohatí její přítomností, víte, že se něco chystá. Na druhou stranu celý soundtrack stojí za to a výborně podtrhuje celou atmosféru hry.

Po celou dobu hraní si Firewatch zakládal na budování atmosféry, postupném eskalování dramatičnosti příběhu, mysterióznosti. Přitom právě tohle napínání úplně předčilo samotný konec hry. Veškeré chyby na konci příběhu však vyvažuje perfektní a originální audiovizuální zpracování a perfektně napsané hlavní postavy, které se chovají uvěřitelně, a jsme schopni s nimi soucítit.

Klady

  • Napínavý příběh
  • Skvělé herecké výkony
  • Soundtrack a dabing
  • Grafika
  • Hutná atmosféra

Zápory

  • Plytký konec, který umí zklamat
9

Nářez

Radomír Zelenka
Optimista, pesimista, nervák, kliďas, vábič nezletilých do dodávek a občasný pisálek. Radši pracuju než se učím, a je to vidět... Bohužel.