Gravel Recenze

PC

Aneb jak se dostat co nejrychleji z kopce v dvoutunovém Hummeru

Když jsem si Gravel poprvé vyzkoušel loni na Gamescomu, odcházel jsem s poněkud rozpačitými pocity. Italští vývojáři ze studia Milestone, kteří jsou známí především díky svým realistickým simulátorům, mi tehdy ukázali off-roadové závody stoprocentně zaměřené na čirou zábavu.

A doopravdy jsem se tehdy během hraní bavil, přesto jsem měl strach z jasných nedostatků. Především grafika a netradičně pojatý příběh nevypadaly moc nadějně. Mezi německým veletrhem a samotným vydáním ale uběhlo takřka šest měsíců. Dokázala se hra za tu dobu zkrášlit?


Vůně benzínu a bahna

Začnu tedy s tím, co se vývojářům povedlo. A není toho málo, Milestone rozhodně nejsou žádní nováčci a na výsledku je to pořádně znát. Gravel je čistokrevnou arkádou s plejádou různorodých tratí a skutečných licencovaných aut.

Hlavní náplní jsou samozřejmě závody, které dokážou zabavit na dlouhé hodiny. Řízení je velmi přístupné, s ovládáním aut tak nebudou mít problémy ani méně zkušenější hráči. Samozřejmě je nejlepší si vytáhnout ovladač (či volant), ale i s klávesnicí se dá závodit naprosto normálně. Jen je potřeba si přeházet klávesy – Gravel se v základu řídí pomocí šipek a plyn s brzdou se schovávají na druhé straně klávesnice.

K zábavnému ježdění přispívá i design tratí. Vývojáři se vyvarovali obtížnějším pasážím, jako jsou třeba několikanásobné šikany, a úrovně zbytečně nekomplikovali. To však neznamená, že by se závodilo na rovných silnicích. Ovály nebo osmičky jsou ve výběru naprostou stálicí a hlavně ke konci kampaně jsou ostřejší zatáčky na denním pořádku.

Hezky působí i zasazení závodů. Gravel se chlubí s tratěmi v Namibii, lesnaté Aljašce nebo stadionech ve Spojených státech. Zpracování lokací se oproti demoverzi na Gamescomu znatelně zlepšilo, pořád ale nejde o žádnou špičku v oboru. Na druhou stranu Unreal Engine 4 nikoho také neurazí.

Na své si prostě přijdou jak ostřílení závodníci, kteří posbírali všechny trofeje od FlatOutu až po Forzu, tak i nadšenci bez řidičáku. Systém závodění bohužel není perfektní, a přestože dokáže řádně zabavit, skrývá v sobě pár nešvarů.


Tereňákem cestou necestou

Největší prohřešek, který dokáže vytrhnout z jakkoliv intenzivního závodu, je právě fyzika aut. A tím nemyslím, že by se snad auta po bahně neklouzala naprosto přesně jako jejich skutečné předlohy, přeci jen nejde o žádný simulátor. Začnou ale vyvádět v momentě, kdy do sebe narazí nebo vyletí po skokánku. Obě situace jsem zažíval více než často – hra mě do nich totiž aktivně tlačila.

Nejednou se mi povedlo z tratě úplně vyletět, protože si zákony fyziky v Gravel usmyslely, že místo skokánku jsem na záda auta dostal raketový motor a měl bych proto mířit na Mars. Stejně dopadli i moji protivníci, když jsem je v zatáčce naboural v plné rychlosti – na mantinelu asi dostali zprávu od Elona Muska a vystřelili skoro na Měsíc.

Na druhou stranu všechna auta vypadají skvěle. V každé z pěti kategorií se nachází licencované vozy, v garáži tak najdete Ford, Mitsubishi, Porsche či Volkswagen. Jejich převod do digitální podoby se vývojářům povedl a podobně na tom jsou i jejich vlastnosti. Kolosy jako Hummer se do zatáček už na první pohled řítí úplně jinak než maličký VW Brouk.


Katalog herních módů oproti vozovému parku zapůsobí poněkud prázdněji, pořád se ale jedná z velké části o povedenou nabídku. Vedle běžných závodů a časovek vývojáři přišli i s překvapivě jednoduchým a náročným úkolem.

I v něm je potřeba projet co nejrychleji checkpointy, avšak ty jsou tvořené krabicemi. Každá z nich náhodně dostane zelenou nebo červenou značku, když se k ní auto přiblíží zhruba na sto metrů. První barva se dá bez problému projet, druhá auto zpomalí skoro na nulu. Ve výsledku je potřeba přemýšlet dlouho dopředu, jak následující zatáčku projet a přitom se nezastavit jako o betonovou zeď.

Nabídka v multiplayeru je bohužel o poznání horší. Hraní u jednoho počítače nebo přes LAN Gravel neumí a online zvládne pouze soukromé závody nebo quick match, u kterého se jen hlasuje o příští mapě. Hraní přes internet je naštěstí solidní, absence lokálního mutliplayeru mě ale mrzela. Off-roadové arkádě by vyloženě slušelo.


Bahno na předním skle

Tím naneštěstí výčet nedodělků v Gravel nekončí. Má jich mnohem více. Sice nejde o velké problémy, kvůli kterým by hru nešlo dohrát, spíše ale působí jako bahno na předním skle, kde navíc nefungují stěrače.

Skvělým příkladem je možnost přetočit v závodě čas a projet danou zatáčku znovu a lépe. Čtyřikrát mi po jejím použití zmizelo auto. Závodit jsem mohl klidně dál, ale na obrazovce jsem viděl jen koleje a plivající výfuk. Dvakrát se mi stejný kousek povedl provést i soupeři, avšak on s řízením neviditelného vozu měl o poznání menší obtíže než já.

Dalším nedostatkem je samotná kampaň. Problém se u ní nenachází v závodech, na vině je spíše její podání. Tvůrci ji pojali jako televizní show s patnácti epizodami a pěti bossy. Ve výsledku se projevuje jen třemi opakujícími se hláškami moderátora před a po závodu a vyloženě trapnými videi, kde se bossové představují. V normálních závodech se navíc neobjevují, což kazí celý nápad závodu těch nejlepších řidičů.

A pak je tu spousta malých kiksů. Občas se na konci závodu místo časů u závodníků ukázali jen prázdné hodnoty. Jindy mi zase hra oznámila, že jsem skončil první, jen aby mi následně zkazila radost se zprávou, že jsem doopravdy až čtvrtý. A asi nejdivnější chybou byl název jedné epizody ve španělštině, zatímco se zbytek menu zobrazil v angličtině.


Krásný ojetý brouk

Ve výsledku jde ale různé přehmaty odpustit. Chyby v menu nijak hraní nenarušují a mizející auta se dají jedním patchem lehce opravit. Během recenzování dokonce vyšlo několik oprav, o zájem vývojářů se tedy moc nebojím. Navíc už přidali dvě auta navíc úplně zdarma a další jsou na cestě.

Gravel v sobě skrývá mnoho zábavy, obzvláště pro fanoušky off-roadů a méně náročné hráče. Hra se může chlubit několika systémy, které mají závody zpříjemnit slabším hráčům, ať už jde o vrácení času nebo o agresivitu protivníků.

Po dohrání Gravelu jsem odcházel s lepším pocitem než na Gamescomu. Přesto hru ale trápí více než dost chyb a pořád se nemůžu zbavit pocitu, že spoustu prvků autoři nedodělali, nebo je radši v půlce opustili

Gravel je v jistém smyslu závodní „béčko“. Od velkých her jej dělí spousta chybiček a nedodělků. Oproti špatným hrám zase přináší spoustu off-roadové zábavy, licencovaná auta a tratě z celého světa. Nebýt vysoké cenovky, rozhodně by šlo o super hru.

Klady

  • Licencovaná auta
  • Různorodé tratě
  • Zábavné módy

Zápory

  • Divoká fyzika
  • Spousta bugů
  • Podání „příběhu“
6

Dá se

Patrik Dvořáček
Profesionální prokrastinátor, amatérský hráč Solitaire a poloamatérský pisálek. To vše v jedinečně nešikovném balíčku.

Komentovat příspěvek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.Požadovaná pole jsou označena *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.