Mulaka Recenze

PC PS4 Xbox One

Máte chuť seznámit se s mexickou lidovou slovesností?

Adventury s exotickou příchutí vždy lákaly poznáváním neznámé kultury, s níž se Evropan jen tak nesetká. Nejlepší způsob, jak do sebe načerpat reálie nově objevené civilizace, spočívá ve zkoumání místních pohádek a příběhů tradujících se po generace.

S jednou z prvních vlaštovek jste se mohli seznámit v roce 2014 díky velmi povedené plošinovce Never Alone, využívající pověsti severoamerických Inuitů. Nyní se na disky našich konzolí a počítačů chce dostat akční adventura studia Lienzo, které pro svůj titul Mulaka čerpá inspiraci v pamětech severomexického kmene Tarahumara. Necháte se zlákat na výlet za poznáním?


Pomoc z říše duchů

O původních obyvatelích amerického kontinentu se ví, že jejich náboženství se pevně proplétá s přírodními motivy. Často se se zvířaty pojí jednotliví bohové, kteří jsou indiány uctíváni. Nejinak tomu je u mexických běžců (Tarahumarové se proslavili svou výdrží v překonávání dlouhých vzdáleností v krátkých časech po svých), do jejichž panteonu patří rozliční zástupci středoamerické fauny. Právě jejich přízeň musíte získat na svou stranu, abyste mohli porazit zlotřilého démona Terégoriho, který samozřejmě touží přivést nynější svět k jeho konci.

Jen jediný hrdina může zastavit ničivou hrůzovládu a řádění poskoků vládce podsvětí. Ano, správně, jste to vy. V pomalované kůži šamana a válečníka Sukurúama se vypravíte na pouť, během níž budete hledat zakleté polobohy a osvobozovat je. Mít za kamaráda tvora oplývající magickou silou se totiž hodí vždycky. Tím lépe, když vám ji propůjčí.

Díky přízni astrálních bytostí se snadno transformujete do oblohu brázdícího ptáka, silného medvěda, mrštné pumy či nenápadného říčního hada. Ve spolupráci světa duchů a lidí nakonec dorazíte do zásvětní říše, kde vás mimo náročného souboje čeká zajímavé rozuzlení příběhové linky naznačující důmyslnost a spletitost pověstí Tarahumarů.


Syn hvězd

Sukurúame se musí během přibližně deseti hodin herní doby postavit řadě výzev, které se z větší části skládají z kontaktních soubojů s mytickými stvůrami a z řešení jednoduchých puzzlů. Pojďme se tedy podívat nejdříve na způsoby, jak se vypořádat s agresivní havětí. Od smrti vás mimo vaší obratnosti ochraňuje pouze kopí, jež budete neodmyslitelně třímat se svých rukou. Náš válečník se brání pomocí silných a slabších úderů, jež lze namíchat do ničivých komb, ale některé útočníky zažene pouze úderem z výskoku. Celkově se časem naučíte, co na které nestvůry platí.

Hbitější škorpióny útočící v houfech je lepší sestřelovat oštěpem z dálky, brouky musíte nejdříve vyprovokovat k útoku, uskočit a zasadit smrtelnou ránu, zatímco na žáby útočíte v rychlosti, než vás zasáhnou svým jazykem. Stále se bavíme o legendách duchovně založeného národu Tarahumarů, takže zřejmě nikoho nepřekvapí, že některé bytosti spatříte pouze pomocí magického zraku – především se jedná o průsvitné ryby plovoucí ve vzduchu a modré medúzy omezující magii. Přepínání mezi jednotlivými pohledy bude během střetů nezbytné, přeskakování do světa přízraků (v němž vidíte počet životů oponentů) ale musíte volit s rozmyslem, protože vám saje kouzelnou manu pro transformace do jiných tvorů.


V zápolení vám mohou pomoci zlepšené vlastnosti hrdiny, jež obdržíte za magické útržky ve všech věcech okolo vás, které tvůrci nazvali korimas. Získáte je porážením nepřátel, rozbíjením skal či vandalským likvidováním přístřešků ve městech. Ta dostatečný obnos vás místní stařena naučí, jak posílit své útoky, zvýšit odolnost či rychleji čerpat duchovní energii. Jakmile od vědmy získáte větší počet znalostí, střety s obyčejnými pěšáky nebudou představovat větší výzvu, takže pokud na příšery narazíte během svého prozkoumávání pevně ohraničených lokací, neměl by pro vás být žádný větší problém se s nimi vypořádat.

Zádrhel může přijít ve chvílích, kdy se objevíte v jedné z uměle vytvořených arén. Poznáte je podle hraničních kamenů v kruhu, které po vstupu vytvoří umělou bariéru, z níž se dostanete až po poražení několika vln nepřátel. Navíc jsou důmyslně namixovaní tak, aby vás co nejvíce potrápili. Já osobně jsem tyto střety řešil ultimátním útokem, jenž se průběžně nabíjí válečnou zlostí kumulující se s každým obdrženým a rozdaným úderem.

S postupem času se setkáte se silnějšími verzemi nohsledů, ale i když se vás budou neustále snažit zastavit, vaše přesvědčení a ostří kopí odsoudí jejich pokusy k selhání. Stopku vám ovšem mohou vystavit bossové v závěru úrovně. K jejich překonání potřebujete využít veškeré dostupné dovednosti, vlastní důvtip a slabá místa bájných příšer. Navíc se útoky monster v průběhu souboje mění, takže musíte být neustále na pozoru. Nečekejte ovšem nic tak rozsáhlého jako v Shadow of the Colossus, během pěti minut přijdete na optimální postup k poražení poslední překážky a hurá do další části úrovně.


Šaman se vším všudy

V některých střetech, především se silnějšími protivníky, budete muset aktivně využívat transformace, které dostal Sukurúame do vínku od zvířecích polobohů. Ještě nyní si vybavuji souboj se skalnatým golemem, v němž bylo nutné ho nalákat k úderu do země, poté zmrazit končetinu pomocí vlastností říčního hada a pak led rozbít pomocí medvědí síly. Z velké vřavy lze uletět díky proměně v ptáka, ale já raději využíval sprintu mexického válečníka proti nepřátelům a následný útok pumy z výskoku. Pojetí boje záleží pouze na vás, takže si můžete vypiplat unikátní styl při porovnávání sil s démonickými výtvory.

Zvířecí kabát si však neobléknete jen ve chvílích ohrožení, ale především v rámci puzzlů zaměřených na překonávání přírodních překážek. Nekonečné propasti budete zdolávat jako opeřenec hledající vzdušné proudy, jež vás posunou kýženým směrem. Medvědími tlapami rozbijete zátarasy blokující jeskynní chodby a říční plaz samozřejmě umí překonávat vodní toky, které jsou jinak našemu hrdinovi osudné.

Všechny vlastnosti se dají pochopit, ale uniká mi, jak souvisí transformace pumy se skákáním po záhadných žlutočervených květech. Zřejmě tvůrci nenašli jiný způsob, jak naznačit, že se má hráč v kůži kočkovité šelmy pokusit vyšplhat po dané skále. Soužití s přírodou indiánským kmenům můžeme jen závidět, takže nikoho zřejmě nepřekvapí, že darů země umí využít také náš rek s nadpřirozenými schopnostmi. Na úrodných pláccích budete sbírat aloe, z nichž si umixujete lektvar života, a díky listům křovinatých porostů získáte dočasnou ochrannou bariéru.

Se zdviženým obočím jsem ovšem pozoroval, co Sukurúame dokáže s obyčejnými potravinami, které se servírují také na jídelní stoly Evropy. Kukuřice totiž rapidně zvyšuje bojovnost a ze semen rostlin chia se dají vyrobit výbušniny (takže pozor na lidi zabývající se zdravou stravou!). Rostlinné přípravky můžete používat i během boje, pokud stihnete provést příslušný taneční rituál. Jestliže však bude přerušen, blahodárné účinky elixírů se nedostaví.


Folklór v indie provedení

Studio Lienzo se zabývalo kulturou lidu Tarahumara opravdu podrobně a zainteresovala také některé příslušníky kmene jako své konzultanty. To můžeme pozorovat nejen na příběhu, který svou pohádkovostí s důrazem na souznění s přírodou uhrane nejednoho hráče, ale především na audiovizuální podobě. Tradiční prvky jsou zakomponovány do nenáročné indie grafiky, která si půjčuje svůj styl od starších her, kdy se objekty zobrazovaly jako tělesa s velkými plochami.

Autoři tak v kombinaci s nejnovějšími postupy dosáhli zajímavého mixu, který může zaujmout netradičním estetickým zážitkem. O něco podobného se snažili také tvůrci skákačky Fe, který stejně jako právě recenzované dílo trápily občasné propady textur a jiné technické nešvary. Mulaku však postihly bugy o něco více. Uvidíme, zda v grafickém ztvárnění nepůjde o nový trend ve vodách nezávislých titulů.

Ač se můžeme na netypický způsob zpracování světa dívat jakkoliv (mě osobně se nelíbilo zpracování postav a musel jsem si dlouho zvykat), musí se designéři pochválit za to, jak si vyhráli s jednotlivými příšerami a prostředím, které je nabité tradičními prvky. Pokud se zajímáte o iberoamerickou kulturu, uzříte inspiraci indiánskými příběhy na první pohled. Škoda, že se tvůrci nerozhodli obohatit své dílo o encyklopedii se zajímavostmi kmene běžců ze severního Mexika, které by snahu o poznání pro většinu lidí neznámého národa posunula o notný kus dopředu.

This slideshow requires JavaScript.


Bohužel musím konstatovat, že jak se povedla grafická stránka Mulaky, tak zklamalo ozvučení. Místo dabingu uslyšíte pouze podivné hekání a klapání, které rozhodně nepůsobí hezky. Od hudební stránky jsem také očekával něco jiného (asi jsem se zasekl v poslouchání tradičních peruánských nástrojů na náměstích českých měst), ale autoři se dušují, že se pokoušeli zachovat co nejvíce z původních melodií středoamerické kultury Tarahumara. Musím ovšem konstatovat, že především z počátku se mi zdál soundtrack opravdu nevýrazný, což se naštěstí s odehraným časem zlepšovalo.

Titul Mulaka je rozporuplným dílem. Originální příběh a seznámení s netradiční kulturou si vás z počátku nezíská. Já osobně jsem se první dvě hodiny nutil do dalšího hraní. Ale s ubíhajícími minutami jsem se naladil na notu šamana Sukurúama, bojujícího za spásu lidstva. S rostoucím počtem možností se zlepšoval také pocit z boje, který v druhé půlce konečně představoval přijatelnou výzvu. Bohužel, sotva se do boje proti zlu pořádně zakousnete, sledujete závěrečné titulky. Přesto bych se nebál příznivcům skákaček z pohledů třetí osoby dílo studia Lienzo doporučit. Za cenu okolo 600 korun dostanete zajímavý a slušně hratelný počin.

Mulaka může zaujmout kalené fanoušky third person plošinovek. Zároveň je zajímavým exkurzem do neznámé středoamerické indiánské kultury, které stojí za to poznat. Škoda, že se titul z dílny studia Lienzo nevyhnul chybám, které sráží postupně gradující herní zážitek. Po jejich opravě určitě stojí za zvážení, zda se vydat do mexických pouští a lesů.

Klady

  • Příběh z neokoukané kultury
  • Zvířecí transformace
  • S rostoucí dobou zábavné souboje
  • Povedené zápasy se závěrečnými bossy
  • Netradiční grafické pojetí

Zápory

  • Občasné grafické a technické bugy
  • Zpočátku plytké
  • Absence dabingu
7

Fajnovka

Jakub Němec
Hraju rád věci, které mají příběh, myšlenku nebo nevšední nápad, nejlépe vše dohromady. Přesto nepohrdnu jakoukoliv dobrou oddychovkou v rámci odpočinku od každodenního stresu, ale onlinovkám se vyhýbám.