Mushroom Wars 2 Recenze

PC PS4 Xbox One

Houbičky ve zbrani již podruhé

Když jsem v roce 2016 poprvé spatřil válčící hříbečky na zelené louce, myslel jsem, že mě šálí zrak. Kupodivu se z prvotiny studia Zillion Whales strategie Mushroom Wars vyklubala vcelku chytlavá zábava. V krátkých a svižných misích jste museli co nejrychleji znárodnit nepřátelská houbovitá kasárna pro své barvy a vymýtit tak nepřátelský kmen. Fanoušci mykologických střetů toužili po pokračování válčení v hlubokých lesích a širých loukách, v čemž jim tvůrci milerádi vyhověli. V dnešní recenzi se podíváme na podhoubí druhého dílu.


Mykologický atlas s sebou

V říši mechu a kapradí si spokojeně rostou houby, tvoří si své říše a brání je proti nepřátelským sporám řítícím se z plodnic jiného druhu. Dějiny hříbkové říše se v lecčems podobají lidské historii, především v agresivním přístupu k sousedům. Nekonečné boje kmenů Shrooms a Shii’Mori Amazons proti okolním říším jsou narušeny dvěma nečekanými vetřelci – z vesmíru příchozích Proteus Aliens a na mrtvolách hodujících Grim Necromants.

Ve zmatku, v němž by se ani nejobratnější diplomaté nevyznali, přišel hrdinný rytíř Rudo o svého dědečka a jeho smrt musí samozřejmě být ztrestána. Jednání mezi houbami nemělo zřejmě nikdy úspěch, proto je nutné sáhnout po zbrani. Rudo nejdříve silou přesvědčil své sousedy, aby přiložili čepele svých mečů proti společnému nepříteli. Významným spojencem se stal kouzelník Ayner, který dokáže svými magickými čáry sprovodit ze světa všechny houby až do rodných mykologických vláken podzemní sítě.

Putování houbové armády směřuje směle k cíli (aby ne, když si mohou své domy nechat vyrůst, kde chtějí) a během několika desítek misí prožijete příběh plný očekávaných zvratů, na něž jsme u fantasy příběhu zvyklí. Z děje si ovšem odnesete pouze to, co si domyslíte z němých videosekvencí, protože vyprávění je tu jen dopočtu, aby se neřeklo, že se na něj autoři úplně vykašlali. Veskrze se budete potýkat pouze s různými situacemi, v nichž má nepřítel několikanásobnou přesilu a vy jej na základě rychlých taktických rozhodnutí musíte přechytračit.


Přesila řeší každý problém

Bez mučení se přiznám, že při první ochutnávce hřibího válčení jsem nebyl titulem vůbec nadšen. Postupem času jsem ovšem přišel na chuť jednoduchým herním principům, které se s každou mapou musely použít s trošku jiným přístupem. Základní myšlenka patří ovšem mezi ty nejprostší vůbec – vaši vojáčci vyběhnou ze svého domečku v podobě hřibu pravého a zaútočí na soupeřův domeček, třeba tvaru špičaté mochomůrky. Hlavním úkolem je povětšinou zabrat všechny hříbky na mapě a transformovat je pod váš prapor. Občas však narazíte na příjemné zpestření v podobě bosse, mnohdy neporazitelného a značně znepříjemňujícího situaci na bojišti (třeba hladová žába), nebo objevíte mapu s překážkami měnící tradiční pravidla boje (rotující plameny uprostřed mapy).

V zásadě banální zákonitosti světa v sobě skrývají úžasné prostředí pro taktizování. Ze své državy můžete poslat čtvrtinu, polovinu, většinu nebo všechny vojáky naráz, ale musíte kalkulovat s útoky nepřítele. Nakonec musíte hlídat každou budovu, abyste o ní nepřišli (popř. z ní udělat lákadlo, vhodně ji obětovat a zrádně přepadnout nepřítele v týlu) a zároveň bryskně vyhodnocovat oslabené či špatně bráněné stavby v srdci soupeřovy říše. Řada řešení zapeklitých situací žádá využití všech záludných prostředků, jež se nabízí.

Proto zřejmě nikoho nepřekvapí, že se vám k rukám snese řada kouzel, resp. podvodů, jimiž můžete protivníkovi pořádně zatopit. Hlavní postava prvního aktu příběhu rytíř Rudo může opevnit budovu a posílit její obranu, zrychlit pochod svých vojáků nebo rozptýlit své vojsko do okolních staveb (což je velká výhoda, určenou destinaci nelze vyslané armádě změnit, dokud nedorazí do cíle). K ruce vám bude ještě dalších osm hrdinů (trojice za každou frakci), kteří nabídnou obrovské množství triků. Až po několika testovacích zápoleních v online režimu budete moci posoudit, jestli vám bude sedět agresivní přístup amazonských hříbkyň, moderní technologie vesmírných mykotik nebo nečisté praktiky nemrtvých hub.

Úspěšnost vašeho počínání ovšem nezávisí pouze na rychlosti klikání a využívání speciálních vlastností, ale také na úspěšnosti provedení. Při dlouhodobé zahálce uvnitř kasáren, neúspěších v rámci jejich obrany nebo nezdarech během dobyvačných výprav se vaši branci budou cítit pod psa. Jejich morálka bude klesat bez mrknutí oka a budou bojovat s mnohem menším nasazením, což může být prvním krokem k totální porážce. Naopak úspěšné válečné operace se podepíší na spokojenosti hříbků s meči a sudlicemi, takže se budou statečně bít za vaši věc.


Malá variabilita

Problém Mushroom Wars 2 tvoří, podobně jako v prvním díle, malý počet budov a jednotek. Postupem času se setkáte se stavbami různého charakteru – obyčejné plodnice neustále tvořící další a další vojáky do svého maxima (takže nedostatkem branců určitě trpět nebudete), obrannými věžemi pálícími na každý nepřátelský klobouk v dosahu, kovárny vylepšující vaše zbraně nebo svatyně, jež musíte zabrat v rámci misí ala king of the hill (držet budovy po určitou dobu) nebo domination (získat všechny významné stavby na mapě). Základní budovy můžete strategicky vylepšovat, aby měly větší plodící potenciál nebo delší dosah děl, ale v rámci upgradu musíte obětovat několik svých statečných vojáků.

U vojáků se setkáte s ještě větší bídou, protože máte k dispozici více méně pouze jeden typ jednotek, jimž se mění zbraně na základě počtu držených továrních hub. V zásadě by se velký počet povolání ve strategii zaměřené na rychlost rozhodování a postřeh ztratil, ale přidáním alespoň dvou typů odlišných profesí by tvůrci určitě nic nezkazili. Třeba se poučí a v dalších dílech nám naservírují propracovanější možnosti v rámci tvorby armády nadšených obyvatel mechu.

This slideshow requires JavaScript.


Pohádková rozkoš

Na druhou stranu se musí pochválit technický stav titulu. Ani jednou se mi nestalo, že by se v průběhu jakkoliv cukla, zasekla či jinak pochybila. Nezaostává ani grafická stránka Mushroom Wars 2, vypadá zkrátka nádherně. Ručně malované modely se pohybují v roztomilé krajině zelenajících se luk, hlubokých lesů či pochmurné zamrzlé krajiny. Ve stavu kresleného okouzlení zůstanete i během pobytu v menu či během načítacích obrazovek, protože se umělcům ze Zillion Whales povedlo vytvořit půvabné skici, jež bych se nestyděl umístit na plochu svého počítače.

Autorům se povedlo vše parádně odladit, takže si můžete druhý díl houbového dobrodružství zapařit i na opravdu low endových sestavách, dokonce se neztratil ani na dotykových obrazovkách tabletů. Mobily mají podle mě dost malou zobrazovací plochu (ale záleží na vlastním posouzení), protože se na bojišti může pohybovat až čtyřtisícovka vojáčků, což v malém prostoru vytvoří nebetyčný chaos. Už tak se občas ztratíte a budete hledat, kterou budovu jste označili. V rámci ovládání bych vytkl pouze hromadné označování více budov, které mi přijde trošku neomalené.

This slideshow requires JavaScript.


Přívětivá technická stránka hry podporuje klání pro více hráčů, již si ovšem neužijete, pokud nebudete mít po ruce či na síti kamaráda. Hra pro více hráčů totiž skomírá na malém počtu aktivních uživatelů. Je to škoda, protože má dílo potenciál stát se rychlou odreagovačkou během jízdy do práce či v rámci přestávkového soupeření ve školních lavicích. Tvůrci dokonce podporují lokální multiplayer (myš proti gamepadu). Veškerá snaha je ovšem marná, pokud nenalákáte do lobby zástupy protivníků, s nimiž byste poměřili své síly.

Rozhodně můžeme recenzované dílko doporučit na kratší herní seance během několika dní, protože při delším jednorázovém pobytu u počítače se vám bude vkrádat pod ruce nastupující stereotyp, který se snaží tvůrci odvrátit častou změnou podmínek na bojišti v průběhu jednotlivých misí.

Celkově se povedlo studiu Zillion Whales navázat na úspěch prvního dílu Musroom Wars. Vypilovali hratelnost do zábavného a návykového konceptu, jež nyní podpořili také velmi pěknou vizuální stránkou. Přesto by titulu slušelo větší množství obsahu v rámci tvorby jednotek či typů budov. Jednotlivá dynamická strategická klání vám nezaberou více než pět minut, během nichž prověříte svůj taktický um a postřeh.

Klady

  • Chytlavá hratelnost ve zběsilém tempu
  • Devítka hrdinů s různými vlastnostmi
  • Grafický design
  • Technická přívětivost

Zápory

  • V podstatě jeden druh vojáků
  • Během delšího hraní stereotyp (i když se jej snaží tvůrci zahnat všemi silami)
  • Ovládání budov v chaosu tisíců ozbrojených hub na bojišti
7

Fajnovka

Jakub Němec
Hraju rád věci, které mají příběh, myšlenku nebo nevšední nápad, nejlépe vše dohromady. Přesto nepohrdnu jakoukoliv dobrou oddychovkou v rámci odpočinku od každodenního stresu, ale onlinovkám se vyhýbám.