Pokémon Sun & Moon Recenze

Viet Tran

Tropická dovolená plná překvapení

Pokémoni jsou tu s námi už dvacet let. Letošní kulaté výročí oslavili ve velkém stylu – během celého roku mohli majitelé posledních dvou generací titulů na Nintendo 3DS získat řadu legendárních potvor, které nebyly jinde k sehnání. Nintendo ve spolupráci s Niantic Labs navíc vydali i mobilní hru Pokémon Go, která v létě pobláznila celý svět. Včetně nás.

Oslavy dvacátých narozenin ovšem vyvrcholily vydáním nových her z hlavní série – Pokémon Sun & Moon – které zajímají skalní fanoušky mnohem více než pobíhání venku s mobilem před ksichtem. Po fantastické dvojici Omega Ruby a Alpha Sapphire se nám dostalo dílu, který se dvacet let starý recept rozhodl zpestřit novými ingrediencemi. A stále skvěle chutná.


Alola, trenéři!

Nový dvojdíl se odvážně odehrává na souostroví Alola, silně inspirované Havaji. Exotické tropy s vlastními zvyky, tradicemi a katalogem potvor jsou vítanou změnou a váš nově přistěhovaný avatar z Kanto se postupně prokouše čtyřmi hlavními ostrovy v regionu. Alola ovšem nejsou jen prosluněné pláže a palmové aleje. Podíváte se i do obrovského suchého kaňonu, ledových jeskyní i hřbetů aktivních vulkánů. Prostředí se střídá ve svižném tempů a nikdy netrčíte v jednom z biomů tak dlouho, aby vás začal nudit.

Odevšad na vás dýchá přátelská atmosféra a celá hra působí, že se sama nebere moc vážně. Vaším mentorem je ostrovní profesor, který neustále chodí s odhalenou hrudí a hází jednu motivační hlášku za druhou. Úhlavní nepřátelé, tedy Team Skull, jsou spíše nemotorní hip hoppeři, kteří se navenek tváří drsně, ve skutečnosti ale nepředstavují prakticky žádnou hrozbu. I váš rival, vrstevník z nedalekého města, je zároveň spolehlivý kamarád, kterého prohra nijak netrápí a naopak vaši postavu zásobí užitečnými radami a předměty.

Sun a Moon oproti svým předchůdcům ubral výrazně na vážnosti snad vyjma jedné z hlavních dějových linek, v níž se snažíte dostat mimozemského pokémona zpět do světa, odkud nedorozuměním přišel, a zachránit ho před zfanatizovanou věděckou organizací. Naštěstí ale i tahle část příběhu pasuje do hry a nekoliduje se zbytkem obsahu, který je v mnoha ohledech roztomile dětinský.


Zkouška ohněm, vodou i bojem

V jádru ale hratelnost zarytě drží dvě dekády starého mustru. Se svou šestičlennou partou putujete po městech, porážíte jednoho trenéra za druhým a cestou chytáte divoké potvory, které následně posíláte do úschovny v počítači. Vaším hlavním úkolem je, jak jinak, stát se šampionem regionu Alola. Místo pokémoních stadionů ale musíte porazit ostrovní kapitány v jejich rituálních zkouškách, které na sebe berou různé podoby. Většinou jde o souboje s novými divokými pokémony, které občas zpestří hledání vzácných ingrediencí nebo focení pokémoních duchů v opuštěném supermarketu. V konečném důsledku ve skutečnosti jen suplují zápasy s trenéry.

Každá zkouška vrcholí soubojem s tzv. totemovými pokémony. Ti jsou mnohem houževnatější než jejich divocí protějšci a obtížností by se dali přirovnat ke stadionovým bossům. Hojně využívají nově představené S.O.S. mechaniky, skrze níž si mohou přivolat posily. Stejnou schopnost mají všichni divocí pokémoni a mnohdy jim na pomoc přijdou raritní kousky, které se jinak v přírodě nevyskytují, případně i jejich vývin. Pro sběratele je to skvělá šance, jak se dostat k zajímavým potvorám již na velmi nízké úrovni.

Na konci každé výzvy dostanete od místního kapitána speciální „Z“ krystal a zároveň vás naučí taneček pro provedení speciálního výpadu. Někdy se váže na typ útoku, jindy na konkrétního pokémona. Útoky jsou mnohem mocnější než jejich původní verze, z toho důvodu je lze provést jen jednou za zápas. Doprovází je i dlouhá pompézní animace, za které by se nestydělo kdejaké dobrodružné anime.

Upřímně je tak často ale používat nebudete. Jejich animace bývají neúprosně zdlouhavé a brzy omrzí, navíc laťka obtížnosti je stále nízko a není problém projít hru bez jediné prohry. Jediná výzva přijde až v multiplayerových šarvátkách se živými hráči, kde mají „Z“ útoky mnohem větší využití než v soubojích se slaboučkými NPC.


Nové tváře i staří známí

Katalog se rozšířil o 81 nových pokémonů. Mnozí z nich logicky pasují do tropického biomu a na svých cestách narazíte na pokémoní koaly, orangutany i kudlanky. Není nouze o divně vypadající exempláře – Sandygast je vlastně jen hrad z písku, Gumshoos zase pokémoní verze Donalda Trumpa. Startérům věnovali autoři o poznání více péče, vypadají k světu a jejich výviny mají hned dva typy. Překvapivým oblíbencem se stal Wimpod, zbabělý vodní hmizák, který se snaží neustále utíkat z boje. Stejně jako u legendárního Magicarpa z první „stopadesátky“, i Wimpod sepo chvilce poctivého trénování přemění na mocného zabijáka.

Na tropických ostrovech potkáte i několik starých známých z předchozích generací. Někteří pokémoni z první salvy se zde přizpůsobili ostrovním podmínkám a získali nové vlastnosti. Krásná ledová Vulpix a opálený psychický Raichu, surfující na vlastním ocásku, patří k favoritům renovovaného seznamu, naproti tomu temný Persian s velkou hlavou, palmovitý Exeggutor s nepřiměřeně dlouhým krkem nebo bizarně vypadající Dugtrio s blonďatými vlasy byste do výstavní skříně asi nenarvali. Alespoň se stali se vděčným materiálem pro internetové memy.

Se Sun a Moon nově přišla možnost každý den scanovat až 10 pokémoních QR kódů z internetu, které odhalují jejich pozici na mapě. Zároveň díky nim můžete vystopovat pokémona, který se v Alole běžně neobjevuje, například startéry z druhé generace a další raritní kousky. Jejich výskyt se liší ostrov od ostrova a konkrétního dne – Totodila najdete každé pondělí jen na Melemele, zatímco Togekisse každé úterý na Poni. Bohužel se vám tyto extra kousky nezapíšou do pokédexu, ale vzhledem k jejich statistikám by bylo hloupé je nechytit a nevyužít pro kompetitivní hraní.

Legendárních pokémonů je ve hře několik. Kromě hlavních tváří Solgalea a Lunaly můžete pochytat i posvátné ostrovní strážce a tzv. Ultra Beasts, potvory z jiné dimenze, které ohrožují obyvatele místních tropů. Jejich design ale působí spíše jako mišmaš nápadů po náročném nočním tahu a velmi těžko si mezi nimi najdete svého oblíbence. Pravděpodobně je pochytáte jen kvůli záznamu do pokédexu.

Rozdíly mezi prodávanými verzemi Sun a Moon tradičně stojí především na exkluzivních pokémonech. Těch není moc a většinou je lze jednoduše získat obchodováním s ostatními hráči. Za zmínku snad stojí fakt, že verze Moon posouvá čas o 12 hodin dopředu, takže přes den je ve hře noc, kdy se vyskytují trošku jiní pokémoni. Jakmile se ale stanete šampionem regionu, dostanete možnost invertovat čas, ba co víc, získat druhého legendárního pokémona (Sun – Solgaleo, Moon – Lunala) a následně ho vyměnit s jiným hráčem za legendárku z opačné verze.


Svěží vítr do plachet

K mé radosti se vývojáři nebáli velkých změn v hratelnosti. Pryč jsou tzv. HM útoky, s jejichž pomocí jste překonávali překážky ve světě – vodopády, keře či balvany. V Pokémon Sun a Moon dostanete zařízení, které vám zdarma přivolá požadovanou službu – mezi jednotlivými body na ostrovech se můžete proletět na Charizardovi, hledat ukryté věci na hřbetě Stoutlanda nebo se plavit na Laprasovi. Jde o velice příjemnou a fungující novinku, která odbourává nutnost s sebou tahat jednoho extra pokémona navíc jen proto, že se nemůžete dostat na druhou stranu keře či řeky.

Vrací se i roztomilá minihra, v níž se můžete mazlit se svými pokémony a krmit je sladkostmi. Čím více vás mají rádi, tím zajímavější bonusy získáte v boji. Zpočátku dostávají „jen“ více zkušeností, později silné pouto s vašimi svěřenci mohou v mnoha případech zvrátit průběh bitvy – při maximální spokojenosti s trenérem se budou sami léčit z paralýzy, v extrémních případech i přežít nebo se zcela vyhnout nepřátelskému útoku. Rozhodně se vyplatí navázat se svou hlavní partou silný přátelský vztah, pakliže chcete ovládnout bojiště na kompetitivní scéně.

Překopané uživatelského rozhraní vítám s otevřenou náručí. Hra je mnohem plynulejší a nebrzdí ji otravné překlikávání mezi položkami jako v předešlých hrách. Divokého pokémona můžete rovnou poslat do boxu, nebo ho hned po odchycení vyměnit s členem z vaší současné party. Počítač v pokécentru vám hned po zapnutí zobrazí boxy s chycenými potvůrkami. Už se nemusíte brodit přes zbytečné předvolby, jen abyste si vyměnili členy svého týmu.

Na první pohled jde o drobnosti, ve výsledku ale hra plyne mnohem příjemněji než kdykoliv dřív. Některé změny v hratelnosti jsou ale diskutabilní. Pokémon Sun a Moon nově ukazuje i slabiny a odolnosti u pokémonů, které jste buď chytili, nebo je potkali v jiných zápasech. TM disky, s nimiž učíte své svěřence novým fíglům, nově můžete používat neomezeně, po použití už nezmizí. Je to krok k méně náročným hráčům, podle mě ale veterány neurazí. To je obrovská výhoda nejnovějších pokémoních her – nováčky umí polapit, aniž by je odradila tuna složitých pravidel, a staromilce dokáže potěšit svými inovacemi v hratelnosti.


Přílohy k hlavnímu chodu

Vedlejších aktivit je ve hře více než dost. Klasické peníze nehrají důležitou roli a budete jich mít více než dost, pokud je teda neutratíte za drahé outfity pro vašeho avatara. Focení pokémonů na pevně určených místech taky nikoho nevyžene z křesla. Mnohem zajímavější je ale Poké Pelago, soubor virtuálních ostrůvků, na kterém si hrají vaši chycení pokémoni. Ze začátku máte jen jeden ostrůvek s obrovským fazolovým stonkem, z něhož můžete sbírat barevné fazolky. Ty slouží jednak jako sladkosti, jimiž uplácíte své potvůrky, aby vás měli radši, jednak zde fungují i jako pseudoměna.

Časem se dostanete k ostrůvkům, kde můžete pěstovat speciální bobule, pasivně zvyšovat pokémonům úroveň (podobně jako v DayCare s tím rozdílem, že se sem vleze až 18 potvor) či je poslat do ostrovní jeskyně hledat poklady. Jde zároveň o nejjednodušší způsob, jak se dostat k evolučním kamenům – nachází se tam všechny. Veškeré aktivity probíhají na pozadí i po vypnutí konzole, takže většinou stačí, když jednou denně zkontrolujete, jak daří vaším pokémonům v Pelagu.

Online část je lehkým zklamáním. Festival Plaza by se dala popsat jako jakási sociální síť v podobě lunaparku, kde si vylepšujete roztodivné stánky a komunikujete s hráči, kteří k vám zabloudí. Můžete se tam připojovat i ke globálním eventům, za které dostanete i festivalové mince. Nejzajímavější je z mého pohledu Rare Kitchen, kde můžete svého pokémona krmit různými pokrmy nárazově mu zvyšovat level. To oceníte především na vyšších úrovních – nejdražší položka v menu zvýší vaší potvůrce až o 10 levelů. Nebýt trestuhodně pomalé konektivity konzole, možná bych se připojoval do Plazy s větším nadšením.

Samozřejmostí je GST „burza s pokémony“ i služba pro náhodné obchodování s ostatními hráči, kde se to jen hemží Magicarpy a dalšími potvorami s nízkou úrovní. Upřímně ale Player Search System z předešlých her fungoval mnohem svižněji a běžný hráč nejspíše do festivalové části ani nepáchne.


S odznáčkem šampióna

Bohužel je ve hře jen něco málo přes 300 pokémonů a doplňování pokédexu je pro zkušené hráče záležitost pouhých několika týdnů. National Pokédex, tedy katalog se všemi existujícími pokémony, zde tentokrát chybí, takže ani import potvůrek z jiných her je nezapíše do databáze. Životnost hry je rázem o něco kratší, přestože stále nabízí dostatek zábavy na desítky i stovky hodin. Ve hře do toho chybí místo pro rychlé levelování (jako trojsouboje v restauraci v Pokémon X/Y nebo Blissey základny v OR/AS), ovšem kvůli omezenému katalogu vás to nemusí trápit. Nejjednodušším způsobem, jak dostat své pokémony na vyšší úroveň pro evoluci, jsou opakované zápasy s elitní čtyřkou.

Pokud vás netáhne plnění pokédexu, můžete potrénovat své schopnosti v Battle Tree, kde na vás čeká zástup tvrdých soupeřů. Výzva je to slušná, všichni pokémoni mezi sebou bojují na fixní úrovni 50, tudíž se musíte spoléhat na vyváženost vašeho týmu i správnou alchymii útoků. Legendární exempláře do turnaje nepropašujete. Čím více soubojů přežijete, tím více bodů dostanete. Za ty si můžete koupit vzácné předměty – od vitamínů pro trvalé navýšení statistik vašich pokémonů i evoluční předměty, včetně speciálních kamenů pro mega evoluce z předchozích her.

Trénování EV a IV statistik vašich mazlíčků pro kompetitivní hraní se nyní naštěstí obešlo bez otravných miniher. Casual hráči tuhle část hry zřejmě neocení, pro veterány jde o hlavní náplň hry. Své správně vytrénované a pečlivě vyšlechtěné mazlíky si můžete vyzkoušet v novém online i offline bojovém módu Battle Royal, kde se mezi sebou mydlí hned čtyři soupeři, dokud v ringu nezůstane stát jen jeden vyzyvatel. Zápasy nejsou vůbec jednoduché, obzvlášť, když se proti vám spikne víc protivníků. I tam se můžete dostat k důležitým tréninkovým předmětům do kompetitivní části hry.


Téměř dokonalí pokémoni

Po technické stránce není co vytknout. Během 120 hodin intenzivního hraní jsem nenarazil na jediný bug. Hra vypadá skvěle a ždímá z Nintenda 3DS poslední kapičky výkonu, ačkoliv při bitvě více pokémonů hra znatelně zpomalí. Taky je dobré upozornit, že Pokémon Sun a Moon nepodporuje 3D zobrazení, majitelé 2DS tedy o nic nepřichází. Jediným problémem je tradičně pomalá konektivita jak v konzoli, tak webové síti Global Link.

Nebýt omezeného pokédexu a špatně fungujících online služeb, možná bych Pokémon Sun & Moon bez váhání označil za nejlepší díl ze série. Neklade žádné mantinely pro zelenáče ani veterány a obsahu nabízí stále dost, abyste se ve hře ztratili na pár více než sto hodin. Pokud vlastníte současnou generaci handheldu od Nintenda, nemáte důvod minout letošní pokémony. Kdo jiný je má chytit všechny než vy.

Pokémon Sun & Moon vylepšil dvacet let starý recept o nové koření a chutná stále skvěle. Tropický region Alola hýří exotikou a novými nápady, které přinášejí do osvědčené hratelností svěží vítr. Nebýt omezeného katalogu a špatné konektivity, šlo by bez debat o nejlepší díl v celé sérii.

Klady

  • Nesmrtelná návyková hratelnost
  • Spousta skvělých inovací
  • Hromada vedlejších aktivit
  • Audiovizuální prezentace
  • Herní doba
  • PvP a další on-line obsah

Zápory

  • Slabší design nových potvor
  • Některé novinky spíše brzdí
  • Tradičně nízká obtížnost
  • Nekompletní pokédex
9

Nářez

Viet Tran
Editor in chief portálu SkillZone.cz, weeaboo, Moravák a Asiat v jednom exkluzivním balení, oběť záchvatů kreativity a grafomanství. A prokrastinace. E-mail: tran@skillzone.cz, Twitter: @MarekTV. Blog (zatím neaktivní): Tranuju.cz

Napsat komentář