Prey Recenze

Martin Chlup
PC PS4 Xbox One

Nekonečný vesmír, takové jsou cesty stanice Talos-1 na její vědecké misi. Posádka se odvážně pouští do neznáma tam, kam se ještě žádný člověk nevydal. Jejím úkolem je zkoumat nebezpečné formy života a jejich využití pro lidskou rasu. Tímto úvodem většinou začínají filmy s podtitulem Star Trek, ale tím se zabývat dnes nebudeme, byť recenzovaná hra k podobnému entrée docela blízko.

Značka Prey má za sebou dlouhý vývoj. První díl se v hlavách vývojářů z 3D Realms zrodil již v roce 1995, na realizaci jsme však čekali dlouhých 11 let. Po krachu autorů Duke Nukem se prací chopili autoři z Human Head Studios, kteří hru dotáhli do zdárného konce. A tak vznikla velmi obstojná střílečka s dobrými nápady.

Po pár letech na konferenci E3 oznámili vytoužené Prey 2. Už samotný trailer, v němž nájemný lovec lovil vetřelce ve futuristickém městě, vypadal více než slibně. Bohužel se vize nenaplnila a hra byla neočekávaně zrušena. Na loňské konferenci E3 ovšem Arkane Studios pod taktovkou Bethesdy překvapivě představil vlastní verzi Prey a společně s ním i zdánlivý restart série. A následujících odstavcích řekneme, zdali to celé martýrium stálo za to.


Half-Life říznutý Bioshockem

Pokud dobře znáte série Half-Life, System Shock, Bioshock, poslední dva díly Deus Ex a do jisté míry Dishonored, budete se cítit jako doma. Prey se může řadit svými herními prvky k originální hře, ale skvělým způsobem kopíruje nápady ostatních titulů. Ze zmíněných her využívá jen to nejlepší. Bohužel, chvílemi je osvojeného obsahu až přespříliš, že kdyby na obalu hry stálo Half-Life 3 nebo Bioshock 3, většina hráčů by možná nepoznala rozdíl. Tvůrci nehledali svůj osobitý styl, ale využitím všech možných her vznikl vskutku zajímavý a zábavný mišmaš.

Ústředním protagonistou je vědec Morgan Yu. Vlastně je pracovníkem vesmírné stanice jako každý jiný, při běžné rutině v práci se tradičně něco šeredně zvrhne. Je vám tato zápletka povědomá? Augmentační látka neuromod, umožňující využití nadpřirozených sil, jakoby vypadl z oka Bioshocku a jeho plasmidům. A mohl bych dále jmenovat donekonečna. Odkazů na jmenované hry budete potkávat spoustu v průběhu celého hraní. Nemějte to Prey však za zlé – cizí nápady zpracovává svou cestou a hratelnosti jenom prospívají.


Vesmírná odysea

Morgan se probouzí ve svém bytečku na Zemi a chystá se na první pracovní den pro společnost Transtar, která se zabývá výzkumem mimozemské formy života „typhon“. Náš nemluvný hrdina se oblékne do kombinézy a vrtulníkem se přemístí do budovy výzkumného centra, kde se podrobuje několika podivným testům. V méně nápaditý okamžik se cosi zvrtne a Morgan je uspán nervovým plynem. Další den je jako ten předchozí, v tu chvíli si Morgan ale uvědomí, že vše není tak, jak se zdá.

Ve skutečnosti se nenalézá na Zemi, ale na vesmírné stanici Talos-1. Téměř všichni vědci jsou mrtví, celá stanice je zamořena mimozemským parazitem, navíc životní systémy Talosu pomalu vypovídají funkci. Vaším průvodcem strastiplnou cestou je January, tajemný hlas ve sluchátku (řada z vás si takto vzpomene na Atlase z Bioshocku). Jedním z přeživších je i Morganův bratr Alex, který ve své megalomanské vidině zisku je ochoten jít přes mrtvoly. Více na úvod příběhu netřeba.

Tajemný hlas Januaryho vás vede příběhem. Základna Talos-1 je navíc prošpikována vedlejšími úkoly, které splývají souběžně s hlavním dějovou linkou. Mise se zaměřují na pohřešované členy posádky a jejich vlastní příběhy, které vypráví skrz audiology nebo zprávy v e-mailech. Na konci vedlejších misí čeká zasloužená kořist v podobě cenné munice, různých druhů materiálů pro craftování a nebo rovnou speciální zbraň.


Soutěž o dvě PC verze Prey najdete zde!


Vedlejší mise jsou mnohdy kvalitnější než hlavní děj a výrazně navyšují herní dobu. Jsou navíc velmi členité, k jejich dokončení navštívíte vícero lokací. Krásným příkladem je mise, ve které pátráte po pokladu členů posádky, kteří v rámci pracovní rutiny rozjeli zapeklitou hru. Z audiologů zjišťujete hesla, které zadáváte do počítače, jednotlivé účastníky hledáte téměř po celém plavidle. Příběhovou linku dokončíte za krásných 20 hodin, připočtěte vedlejší mise a dostanete se na úctyhodných 50 hodin herního času. Na akční singleplayerovou hru s prvky RPG je to opravdu hodně.

Po střízlivém úvodu vás hra z úzkých koridorů navede do obřího kolosu základny Talos-1. Dlouhou dobu jsem se nesetkal s tak obtížnou hrou. Hra vás vypustí bez mrknutí oka do volně prostupných lokací stanice, kde se pohybují různorodí nepřátelé, bohužel pro Morgana, jenž stále v ruce dříme pouze hasák. Vstup do každé místnosti znamená nepřetržité sledování okolních předmětů ze strachu, aby se z nich nevyklubala transformovaná forma mimozemských typhonů.

Mimikové jsou nejmenším druhem nepřátel ve hře, kteří se dokáží transformovat v jakýkoliv předmět. Příkladem budiž chvíle, kdy si kráčíte chodbou a před sebou vidíte dva identické odpadkové koše. Nedáváte jim přílišnou pozornost, avšak po přiblížení se jeden z košů přemění na stínem zahaleného arachnoida, jenž vám okamžitě jde po krku. Nepřátelé mají silné útoky a Morgan příliš málo životů. První hodiny hraní jsou frustrujícím zážitkem, smiřte se tak s častým nahráváním pozic spojeným s častým umíráním.


Rapture na oběžné dráze

Vesmírná stanice Talos-1 je megalomanským komplexem. Jednotlivé části stanice jsou rozděleny na zhruba 10 rozlehlých lokací. Level design každé části stanice je pastvou pro oči. Krása střídá mistrovskou dokonalost, že i podmořské Rapture by závistí zezelenalo. Celá stanice na mě po dobu hraní dýchala svou uvěřitelností i přes futuristickou vizáž. Dovedu si představit skutečné budoucí vesmírné projekty podobné stanici Talos-1. Tvůrci si dali s jednotlivými elementy vesmírného plavidla záležet.

Stanice přímo vybízí ke zkoumání, neboť je přeplněna tajnými chodbami, environmentálními překážkami a spoustou vertikálních míst k objevení. Prozkoumání všech nepřístupných, hůře dosažitelných plošin vás zaměstná na pěknou dobu. Jednotlivé úrovně jsou plně otevřené a je jen na vás, jakým směrem se vydáte a kolik věnujete času objevování. Účinným pomocníkem překonávání překážek doporučuji používat Gloo Cannon, ze kterého si můžete například vyrobit schodiště vedoucí do jinak nepřístupných částí.

Stanici nebudete prozkoumávat pouze zevnitř, ale hra vám dá příležitost navštívit vesmírné vzduchoprázdno za pomoci svého skafandru. Pohyb ve vesmíru zajišťují trysky obleku, díky tomu se můžete kochat majestátem stanice Talos-1. Vesmírné exteriéry navštěvujete k přechodu mezi zničenými přepážkami stanice, k nalezení těla člena posádky nebo opravy podpůrného systému základny. Jednotlivé prvky vesmírného řádění působí v rámci sci-fi realisticky. Z návštěvy stanice si tak odnesete jedině kladné dojmy.


Hrátky se stíny

Před jakými nepřáteli si budete krýt zadek tentokrát? Pojďme se na ně podívat z uctivé vzdálenosti, neboť jsou velmi agresivní. Prvním nepřítelem jsou mimikové, kteří se dokáží přeměňovat v hmotné věci. Silnějším, zároveň nejčastějším nepřítelem je phantom, tedy plnohodnotně přeměněný člen vědecké posádky. Jejich útoky jsou velmi silné a nepřátelé disponují různými specialitami, od teleportace přes elektrické energie až po ohnivé elementy. Phantomové jsou zejména v začátcích hry noční můrou, kterým se budete snažit ze všech sil vyhnout.

Během hry vám občas na nervy bude hrát poltergeist, při setkání s ním hra vpustí ten správný hororový nádech. Zvuková kulisa udeří do vašich smyslů a vy se budete rozhlížet, odkud na vás přiletí lampa nebo konferenční stolek.

Telepatové pro změnu ovládají psychickou stránku přeživších obyvatel stanice, kteří se na vás neváhají rozběhnout, aby jim v ten správný okamžik explodovala hlava. Součet nepřátel je obstojný, i když jich není tolik. Nepřátelé mají vícero mutací, díky tomu musíte neustále přizpůsobovat svoji bojovou taktiku a snažit se naplno využívat prostředí vesmírné stanice Talos-1.


Hračky s sebou do batůžku

V začátcích je nejlepším receptem na přežití nalézt střelné zbraně. Střety s nepřáteli jsou skutečnou výzvou, mnohdy hraničící s frustrací. Zásob munice a materiálu pro její výrobu je na základně žalostný nedostatek. Zbraňový arzenál je průměrný, jeho základem je 9mm pistole, která působí spíše jako flusbrok, nepřátelům ublíží takřka minimálně.

Klasikou a zároveň nejsilnější zbraní celé hry je stará dobrá brokovnice, ta se stane vaším nejlepším parťákem až do závěru hry. Zvláštní pozornost zaslouží Gloo Cannon, tedy vrhač lepidla. Zbraň, která nás svým konceptem zaujala na E3, dokáže lepidlem zastavit jednodušší protivníky, u těch silnějších však počítejte s nulovým efektem. Hlavní využití spočívá ve využití k řešení překážek. Gloo Cannonem můžete zaslepit hořící díry v potrubí, použít ji jako most k jinak nedostupným místům základny apod. Zbraň by se mohla stát ikonou podobně jako Gravity Gun z Half-Life 2, bohužel jí sráží potřebné body jistá nedotaženost spojená s těžkopádným ovládáním, navíc vzhledem k jejímu účelu moc neposlouží v boji s emzáky.

Výčet dalšího arzenálu je víceméně totožný jako u ostatních her v daném žánru. Silným pomocníkem je jistá forma laserového kanónu, se kterým dokážete rozebrat nepřátele na stavební materiál, stejně tak i kuše s pěnovými projektily, díky níž odlákáte nepřátele nebo třeba otevřete spínače jinak nedostupných dveří. Neméně užitečné jsou i stacionární střílny, s nimiž jednodušeji udržíte svou dobytou pozici. V neposlední čadě poslouží i směsice různých typů granátů, od EMP po pohlcovače energie typhonů.

Munici a potřebné zbraně nemusíte nutně hledat po stanici, ale můžete si je dokonce vyrobit. Po stanici se nalézají recyklátory, které vaše nasbírané harampádí v podobě drátků, rostlin, slupek citrónu a dalších zbytečností přemění v úhledné krychličky a kuličky stavebních materiálů. Z nich si ve futuristické 3D tiskárně vytisknete například potřebnou munici do brokovnice nebo rovnou celou zbraň. Budoucnost je zkrátka o recyklování. Výčet zbraní mohl být lepší, dokonce některé kousky spíše zbytečně zabírají inventář a k jejich využití dojde minimálně. 


Prey není čistokrevnou střílečkou, naleznete v něm také spoustu RPG prvků. V úvodu hry vylepšujete atributy hackování, vyšší odolnost, větší větší nosnost. Po chvíli hraní však naleznete speciální přístroj, s jehož pomocí můžete naplno využít mimozemské schopnosti. Prey v začátcích lemuje Deus Ex, aby následovně vytěžil sílu plasmidů oblíbeného Bioshocku. Získání mimozemských dovedností je ovlivněno speciálním skenováním zmíněné cizí formy života.

Po oskenování několika druhů typhonů můžete naplno naučit Morgana jejich schopnosti. Jejich výčet je skutečně solidní, navíc kompenzuje sterilitu zbraňového arzenálu. Patří mezi nimi vysílání ničivých výbojů, psychické ovládání protivníků nebo hodně propagovaná přeměna v jiné předměty, té však využijete minimálně. Sám jsem schopnost zužitkoval za hru dvakrát, a to jen z důvodu, abych se dostal přes jinak nedostupné dveře.

Speciální ability získáváte sbíráním látky podobné plasmidům, tzv. neuromody. Esenci schopností naleznete na každém kroku okolí základny. Z Morgana se rázem může stát nadčlověk, ale každé vylepšení mimozemských schopností má svou daň. Vpravováním látky do svého organismu vás postupem času obranné systémy Talosu-1 vyhodnotí jako mimozemský organismus, v tom okamžiku jste pak zaměřováni stacionárními střílnami. Schopnosti přesto doporučuji využít naplno, hra je pak mnohem zábavnější.


Technická rozpačitost

Slova chvály a částečných rozpaků nyní nahradí kritika technické stránky. Hru jsem testoval na konzoli Xbox One a Playstation 4. Obě verze trpí hardwarovýmí limity. Xboxová verze trpí častými propady FPS. Nejcitelnější propady přicházejí po čerstvém loadingu úrovně, kde není problém ze stabilních 30 FPS spadnout k hranici 10 FPS. Sousední konzole na tom není o moc lépe. Hlavním neduhem PS4 verze kromě mírnějšího propadu snímků je znatelné lagování Dualshock 4 gamepadu. Uvidíme, jak se k těmto problémům postaví vývojáři a zdali dojde k opravě zmíněných neduhů.

Prey běží na posledním CryEngine 3, kromě odpudivých obličejů se zvláštní mimikou není příliš co vytknout. Grafická stylizace se nese v duchu Dishonored a doprovází ji hutná paleta barev a výrazná komiksová stylizace. V úrovni detailů nepatří Prey k tomu nejlepšímu na trhu, ale zároveň neurazí a drží si standardy dnešních her. Atmosféru okolního dění skvěle podkresluje atmosférická hudba, která vás naprosto vtáhne do dění kolem. Ozvučení patří k elitám v žánru podobně jako filmový Vetřelec. Herní soundtrack budete poslouchat i dlouho po dohrání hry.


S hasákem do vesmíru a ještě dál

Prey se nalézá v nelehké pozici. Spousta z vás má před očima vydařený trailer plnohodnotného pokračování Prey 2, který tehdy svou stylizací ala vesmírní kovbojové natěšil naše pařanské dušičky na jistě zajímavý herní zážitek. Bohužel, hra zůstala pouze u plánů vývoje a její skutečný potenciál tak nikdy nezjistíme.

Restart série od Arkane Studios přináší úplně jiný zážitek. Osobně si myslím, že tohle je ta pravá podoba Prey, po které většina hráčů sáhne a odpustí jí kopírování známých her. Z těch si odnáší to nejlepší, což znamená pro velkou část pařanů splněný sen. Prey patří všem hráčům, kteří mají za sebou sérii Half-Life, Bioshock, System Shock či Dishonored.

Svou přiznanou inspirací vzdává hold všem zmíněným značkám, ze kterých si vypůjčuje nejlepší mechanismy. Máte-li blízko k jedné ze jmenovaných her, budete se královsky bavit. Od absolutního hodnocení Prey sráží technické problémy, táhnoucí se skrz všechny platformy.

Prey je kombinací nejlepších prvků vypůjčených od jiných slavných her. Vývojáři z Arkane Studios vytvořili originální mišmaš zábavy, který si zamilujete po pár minutách hraní. V součtu letošních kousků se jedná o jasného kandidáta na akční titul roku.

Klady

  • Dlouhá herní doba
  • Záživné vedlejší mise
  • Schopnosti hrdiny
  • Vesmírná stanice Talos-1
  • Mišmaš všeho dobrého z jiných her

Zápory

  • Technické potíže
  • Abnormální obtížnost
  • Slabý arzenál
9

Nářez

Martin Chlup
Redaktor, vášnivý komentátor na herních fórech a ještě vášnivější konzolista. PS i Xbox fanboy.

Napsat komentář