První hraní: Sniper: Ghost Warrior 3 (beta)

Být sniperem není vůbec jednoduchá záležitost. Člověk leží hodiny v ex-sovětském křoví stovky kilometrů od domova, jen aby svůj cíl netrefil kvůli lehkému vánku ze severozápadu. V případě Sniper: Ghost Warrior 3 tento neúspěch naštve ještě více, protože po něm následuje urputně dlouhých několik minut loadingu.

Alespoň tak na mě zapůsobila beta, která proběhla minulý víkend. Než jsem vůbec dostal možnost rozhlédnout se po virtuální Gruzii, proseděl jsem asi pět minut u zasekaného menu a načítacích obrazovek. Situace se nezlepšila ani v postkomunistickém lese, Místo krvelačných zločinců na mě vyskočily jen ztráty FPS a podivné ovládání.

Hlavní hrdina nejspíše opisoval od svých protějšků z Far Cry, takže jeho pohyby padnou jako na míru ušité maskovací vybavení. S mířením, které je denním chlebem každého odstřelovače, ale přišly problémy. Hra se totiž při každém zamíření na vteřinu bezdůvodně zasekla a narušila tak potencionálně zábavný gameplay. V ještě horším stavu je průzkumný dron, jenž nejspíše ochutnal zásobu místní vodky. Chudák se vzduchem motal, jakoby v sobě měl čtyři promile, a to jsem se ani nedotkl klávesnice.


Tuna chyb ale není to jediné, co Sniper: Ghost Warrior 3 v betě ukázal. Inspirace akční sérií od Ubisoftu se totiž promítla nejen do ovládání. K dispozici je hned od začátku odemčená rozlehlá mapa, plná stanic k dobytí, přístřešků a sběratelských předmětů. Východní Evropa má ale k exotické lokaci hodně daleko, nedokážu proto říct, jak dlouho její pochmurné kouzlo vydrží v plné verzi. Přeci jen tropické ostrovy nebo himalájské pohoří nabízí zajímavější prostředí, a taky se po jistém čase zají.

Pochvalu si vývojáři zaslouží za možnost výběru stylu plnění mise. Není problém svůj cíl zlikvidovat jednou přesně mířenou ranou z kopečku na druhé straně údolí, prostřílet se sovětskými paneláky jako Rambo, nebo použít kombinaci obou přístupů. Už v betě byla dostupná hromada zbraní a technických udělátek pro všechny typy hraní.

Ghost Warrior 3 v žádném případě není špatná hra. Viditelně se inspiruje u konkurence, což může ve výsledku být kladem a záporem najednou. Přeci jen neznáme nikoho, kdo by stovky ikonek na mapách jiných her odškrtnul všechny. Technické problémy nebo chaotické ovládání jsou už mnohem menšími problémy, které se do vydání v dubnu dají ještě doladit. Teď už jen záleží na vývojářích, jak a jestli se z bety poučí.

Čtěte také: Redakční první hraní: Ghost Recon: Wildlands (beta)

Zdroj:

Vlastní

Patrik Dvořáček
Profesionální prokrastinátor, amatérský hráč Solitaire a poloamatérský pisálek. To vše v jedinečně nešikovném balíčku.