Sheltered Recenze

Jiří Horák
PC

V posledních letech se na nás ze všech stran sypou survival hry ve velkém, a to jak v akčním, tak i strategickém pojetí. Podle ohlasu hráčů bude žánr ještě nějakou dobu na výsluní, a aby tomu vážně bylo, je zřejmé, že se vývojáři usilovně stále snaží přijít s něčím novým a inovativním.

A pak přišel Sheltered. Líbivý, pixelartový 2D titul, jenž vyšel z Early Accesu, nám umožňuje vžít se do role rodiny. Ta se ukrývá se v jednom z podzemních skrýší, jelikož povrch zahalily nukleární mraky.

Sheltered se jevil i mně samotnému jako úžasný titul, při jehož hraní si připomenu silně atmosférické chvilky strávené u This War of Mine. Nadšení bohužel po asi hodině strávené s mojí náhodně vygenerovanou lesbickou rodinkou opadlo. Hra vypadá přeci úžasně a koncept přežití se drtivé skupině hráčů zamlouvá více než dost, tak proč?


Pod kabátkem slibně vypadající zábavy vás ve skutečnosti ona příjemná atmosféra pohltí jen do doby, dokud se nedostanete skrze těžší začátky, kdy je pro vás vesměs všechno nové. Vy se tak uvelebíte ve spirále stereotypních činností, které se postupem času navíc stávají čím dál tím víc jednodušší.

Na úplném začátku budete čelit výběru postav, respektive členů vaší rodiny včetně domácího mazlíčka. Vaší možností je jim navolit základní parametry jako barva pleti a oblečení. Dále si pro každého zvolíte jednu kladnou vlastnost (například, že nepotřebují dlouho spát, příliš jíst apod.) a úrovně jejich atributů, jako jsou síla, charisma, pohyblivost a další.

Po navolení dvou dospělých a dvou dětí je ještě obohatíte o vámi zvoleného domácího mazlíčka. Ti slouží především jako redukce stresu, popřípadě společnost na výpravy.

Po odklikání všeho si budete moct ještě vaši rodinu pojmenovat. Věřte tomu nebo ne, tohle je snad poslední moment, kdy vámi vytvořená rodina se chovat jako rodina.


Jestli si vzpomínáte na This War of Mine, vaše postavy upadaly do špatných nálad docela často, a když někoho zabily, byly schopné se dostat až do depresí, ze kterých jim pak bylo těžké pomoci. Pokud někdo z vaší skupiny dokonce i zemřel, ostatní přeživší to značně zasáhlo, v Sheltered tomu je ale jinak.

Umře-li vám manžel/ka, bratr nebo sestra – jednoduše jejich tělo strčíte do mrazáku, ze kterého si hned na to vytáhnete zvěřinu a tu si po uvaření dopřejete. Asi pro uklidnění. Ona ta pětina ukazatele stresu, jež vám po této ztrátě naskočí, do dalšího dne stejně zmizí. Mezi postavami prostě není žádná interakce ani vazba.

Hra tedy začíná ve vašem úkrytu v podzemí, kde je vaším úkolem udržet základní čtveřici naživu. To zahrnuje jakési základní zabezpečení jejich útočiště a na vás tedy je, abyste někoho poslali vykonávat základní opatření – dát dohromady alespoň dvě místa na spaní, rozšířit se o alespoň jednu místnost a přichystat barel na vodu.

Pokud se vám podaří dostatečně šetřit s materiálem, můžete splácat i pouhý kbelík, do něhož budou přeživší vykonávat svou potřebu. Samozřejmě musí tou dobou už dávno být někdo na výpravě, s tím, že nejlépe ve dvou se toho více unese.


Vám tak nezbývá než nechat děti doma, připravit plynovou masku, jejichž zásoba vám bude rychle klesat, rodiče vyslat ven a potom z pohodlí vašeho útočiště jen každou chvíli kontrolovat rádio, jestli se už někdo náhodou neozval. Pokud byste jejich hlášení ignorovali, vyslaná družina se v pustině ztratí a už se nevrátí.

Rádio bude bzučet ale každou chvíli a proto je potřeba lidi venku nějak urgovat. Samozřejmostí zůstává, že dvojice (nebo i jedinec) vyslaná na výpravu není na povrchu sama. Pokud tedy cestují na delší vzdálenosti, téměř vždy se stane, že na někoho narazí. A ne jednou. Při něčem takovém vám vždy přes rádio zazní zpráva a na vás je, zda necháte vaše postavy jednat po svém, nebo se toho chcete ujmout vy sami.

Při drtivé většině setkání ovšem narazíte na někoho, kdo se chce do vašeho úkrytu přidat nebo s vámi jen nějaké věci povyměňovat. Setkat se s někým, kdo se vás chce vyloženě zbavit, je zde vzácné. Stejně tak jako útoky na vaše útočiště.

Mezitím, co se venku snažíte nalézt potřebný materiál k vylepšení vašeho příbytku, doma vám běhají děti ve skafandru a starají se o správný chod post-apokalyptické domácnosti. Jelikož jsou dospělí pro výpravy ven mnohem vhodnější, nezbývá než úkolovat děti. A dokud nemáte zajištěný dostatečný počet barelů plných dešťové vody, tak o nabírání nových lidí do útočiště můžete jen snít.


S vylepšením dílny si můžete dovolit výrobu vymožeností jako lepší a úspornější sprchy, záchody, recyklační stroje či vylepšené filtry na vodu a vzduch včetně generátoru energie. Bohužel, všechna tato udělátka se po nějaké době rozbíjejí – hra se stává neskutečně stereotypní rutinou, kdy běháte od něčeho k něčemu a jen opravujete (třeba jen i postel).

Samozřejmě to není kompletní náplň hry v úkrytu, sem tam něco přistavíte, přesouváte či lovíte vlastnoručně vyrobenou pastí, abyste naplnili zásoby v mrazicím boxu, a staráte se o potřeby vašich přeživších. Vůbec jsem ani nezmínil zrychlování času, které je skvělé hlavně kvůli těm, co jsou na výpravách. S takovou se totiž jen vrátí, vyloží, uklidní své potřeby a mohou jít zase ven!

Sheltered jako takový obsahuje i pár nelogických vad. Proč je jelen v pasti stravitelný i po tom, co je několik týdnů uvězněn a nezpracován; proč můžu sníst svého bratra a nijak mě to netrápí? O přepínání postav, kdy ně musíte klikat jak zběsilý a přitom se vlastně stačí trefit do neviditelného bodu kolem nich, ani nemluvím.

Nenechte se zmást, koncept hry je prostě skvělý a jak jsem zmínil už na začátku, šlo z toho vytěžit snad mnohem více, než čeho se hráči nakonec dočkali. Hra si tak mohla dát trošku načas a s opuštěním early-access režimu ještě chvilku počkat, aby autoři vyladili většinu nesrovnalostí a chyb, na které je komunita již upozorňovala, a dodat i něco obsahu navíc. Je to škoda, o tom žádná.


Jediné, co mi snad ani trošku nevadilo, bylo vizuální zpracování. Pixelart je zde opravdu povedený a krásně ladí k titulu, a co se týče hudby, ta na pozadí slouží chvalitebně.

Sheltered v nás vyvolává smíšené pocity a někomu sednout nemusí, přestože se můžou najít lidé, kteří budou schopni hře věnovat klidně i víc jak dvě desítky hodin. Pokud ovšem hledáte kvalitní survival simulaci, jež má jen pár pih na kráse, rozhodně zavítejte do zmíněného This War Of Mine. Pokud se nebojíte vyzkoušet Sheltered, jen do toho. Vývoj téhle hry se hlavně nesmí pozastavit, aby si získala přízeň i té strany hráčů, které tak nesedla.

Sheltered mohl být skvělý simulátor přežívání v protiatomovém úkrytu, kdyby neměl na nohou okovy v podobě stereotypní náplně, nelogických chyb a nedotaženého konceptu, přestože v základu funguje dobře.

Klady

  • Náhodné generovaný svět a události
  • Fungující koncept survivalu
  • Grafické zpracování, hudba

Zápory

  • Stereotypní náplň
  • Opakující se dialogy
  • Malá variabilita událostí
  • Označit postavy je otravný pixelhunting
  • Místy nevyvážená obtížnost
5

Průměr

Jiří Horák
Zástupce übervelitele Youtube sekce, občasný pisálek, vrchní grafik Battleforce.cz.