Styx: Shards of Darkness Recenze

Martin Chlup
PC PS4 Xbox One

Styx: Shards of Darkness vychází po třech letech usilovného vývoje, aby dotáhl nedostatky svého předchůdce a porazil svou konkurenci. Podařilo se mu to?

Kvalitních her ze žánru stealth na trhu mnoho nenajdeme a kromě zajetých značek (Dishonored, Thief a Assassin´s Creed) jakákoliv další zásadnější hra chybí. Před třemi lety se herní pustinu v daném žánru pokoušel oživit Styx: Master of Shadows. Rozporuplná kvalita hry ale způsobila, že se chudák Styx mezi velikány v žánru nezařadil.

Před novým dobrodružstvím zeleného goblina stojí těžký úkol. Vyšvihne se série Styx ze stínů průměrných her, nebo ještě více zabředne do vod low-budgetových titulů? Trailery společně s herními ukázkami slibovaly mnohé. Všichni ale víme, že to příliš mnoho neznamená.


Sto tabletů týdně

Po událostech prvního dílu se náš malý goblin usídlil v lidském městě Thorben – zkorumpovanou žumpou zaplavenou armádou otravných zelených skřetů. Styx jako jediný z řad goblinů dostal do vínku své existence lidské myšlení a pekelně ostrý jazyk. Styxovo živobytí narušuje nedostatek zlatavého magického moku s magickými schopnostmi. Není tedy divu, že náš goblin vděčně přijme nabídku, na jejímž konci čeká dostatečně velká zásoba magické tekutiny.

Od ústřední zápletky nečekejte nic složitého, příběh je až tristně jednoduchý. Posuny v příběhu poznáte z obstojných in-game filmečků a z úst hlavního protagonisty, který se pro vtip nebojí překročit virtuální hranici mezi hrou a hráčem a občas ho i vyhubuje za svou nešikovnost. Od titulu rozhodně nečekejte vážný titul jako Dishonored. Styx: Shards of Darkness paroduje vše, co mu přijde do cesty.

Hlavního hrdinu buďto milujete, nebo nenávidíte. Osobně ale vidím v jízlivých vtípcích Styxe přínos čeřící jinak stojatých vod žánru stealth her. Při vámi zaviněných smrtích na vás zelený goblin řve a vyhrožuje prozrazením tajemství vztahu mezi vámi a jablečným koláčem. Celé situace tak trochu připomínají filmového Deadpoola, který si v roli antagonisty taktéž nebral servítky a na paškál se nebál vzít ani samotné diváky.


Ve střípcích temnoty

Opomenete-li béčkový příběh, čekají vás skvěle navržené úrovně pro kradmý postup pravého zabijáka. Ke svému cíli se vydáte precizně navržených úrovních. Každá úroveň je navržena pro vertikální i horizontální prolézání a úkol můžete úspěšně splnít alespoň čtyřmi způsoby – od cesty nelítostného zabijáka po cestě nejmenšího odporu. Na své si tak přijdou milovníci všech herních stylů.

Oproti minulému dílu nabízí jeho pokračovatel o poznání pestřejší lokace. Prostořeký zabiják navštíví město zlodějů, velkolepé elfské skalní sídlo, starodávné ruiny a trpasličí stanici. Jednotlivé lokace se jen tak neokoukají a hru vytahují z její průměrnosti. Na rozdíl od prvního dílu vás lokace vtáhnou do hry a nabídnou skutečně přidanou hodnotu celého titulu.


Tichošlápkův průvodce po světě

Styx je čistokrevná stealth hra. Nepočítejte s likvidováním nepřátel na potkání po vzoru Dishonored na High Chaos. Jakékoliv odhalení a střet s nepřítelem tváří v tvář pravděpodobně skončí vaší smrtí. Ačkoliv antagonista nosí u pasu připnutou dýku, bojovat se s ní nenaučil. Jediné, co Styx zvládne, je odražení nepřátelského útoku. Vývojáři hráče do kradmého postupu hrou možná až zbytečně násilně nutí a nedávají příliš mnoho prostoru pro rychlé řešení drobných šarvátek.

Tento trochu direktivní stav naštěstí rozbíjí široké možnosti v kradmém likvidování přátel. Styx disponuje magickými dovednostmi a na krátkou dobu umí zmizet nepřátelům z očí či vyčarovat svůj klon. V kombinaci s různými tajnými skrýšemi dostáváte širokou paletu možností likvidace nepřátel. Striktně kradmý postup tak nakonec přeci jen vyzní zábavněji a stane se přístupným i méně ortodoxním hráčům.

V cestě našemu hrdinovi stojí dva druhy nepřátel. Každá rasa, ať to jsou lidé, elfové nebo trpaslíci, má základní strážce a válečníky v těžké zbroji. Základní stráž snadno skolíte otrávenou šipkou nebo pomocí nože do krku ze zálohy. Na vojáky v těžké zbroji ovšem zvolíte radši rafinovanější postupy – jed, kyselinu nebo je prostě obejděte.

Pokud vám dojdou jedové šipky, vyrobíte si je vyrobit ve speciálních dílničkách rozesetých po lokacích. To samé platí pro jednoduchou úpravu Styxových atributů. Větší smysl ale vylepšování hrdinových vlastností nemá. Výsledné účinky při hraní příliš nepocítíte.


Strážci po lobotomii

Na útes naráží Styx: Shards of Darkness v jedné z hlavních devíz stealth her – umělé inteligenci. Styxovi protivníci skutečně příliš mnoho chytrosti nepobrali. Během hraní bylo pravidlem, že se zasekli o překážku a zabránili mi průchodu kolem nich.

Drobné záseky a bugy v inteligenci často zapříčinily nutnost volby jiné cesty právě kvůli technickým problémům. V některých situacích problémy došly až tak daleko, že protivníci vůbec nereagovali na bezprostřední kontakt se Styxem a z celé situace mě dostalo jen načtení předchozí pozice. Trestuhodná lajdáckost Cyanide a optimalizace celé hry sráží další bodíky a zaráží další hřebíčky do Styxovy rakve.  


Technické zpracování

Po grafické stránce nemám hře co vytknout. Nový Styx běží na Unreal Enginu 4 a na Xbox One i Playstation 4 vypadá opravdu dobře. Drobné propady FPS sice místy překvapily, ale herní zážitek nijak nekazily.

Jediné technické neduhy míří pouze k problémové umělé inteligenci. Natitul hráči nečekali tak napjatě, aby nevydržela v rukou vývojářů o pár týdnů déle. Několik opravných betatestů by vyladilo technické neduhy celého titulu a Cyanide by nabídl po technické stránce propracovaný titul. Vše tak napraví, alespoň doufejme, příchozí patche.


Střípky průměru

Druhá pouť malého goblina Styxe se znovu veze v šedi lehkého nadprůměru. Posun od low-budgetu k AAA hrám je sice znát, hře bohužel ale stále chybí několik větších kroků k dokonalosti. Snad v příštím dobrodružství potkáme našeho hrdinu v daleko lepší kondici.

Francouzští Cyanide si zaslouží pochvalu za skvělý level design a kvalitně fungujícím stealth mechanismus. Tyto veskrze pozitivní dojmy ovšem sráží na zem lajdácká optimalizace umělé inteligence, kazící dojem ze hry.

Opominete-li zmíněné nedostatky, dostanete nadprůměrnou hru, a pokud jste fanoušky stealth žánru nebo vám sedl první díl, koupí neprohloupíte. Ostatní ať dají Styx: Shards of Darkness šanci raději ve slevě.

Klady

  • Skvěle zpracovaný stealth
  • Hlavní hrdina
  • Prostředí a level design

Zápory

  • Tupá umělá inteligence
  • Osekaný soubojový systém
  • Grafické bugy
6

Dá se

Martin Chlup
Redaktor, vášnivý komentátor na herních fórech a ještě vášnivější konzolista. PS i Xbox fanboy.

Napsat komentář