Tennis World Tour Recenze

PC PS4 Xbox One

„To byl jasnej out!“ - John McEnroe

Vývojářské studio Breakpoint mělo všechny trumfy světa. Zaměstnance, kteří se podíleli na kvalitních tenisových titulech Top Spin, ale i velká očekávání od fanoušků, již delší dobu prahnoucí po kvalitním odpalováním míčků na kurtu. To, co se ovšem dostalo na světlo herního světa, je – jak to jen říct slušně – nešťastné. Tennis World Tour se zkrátka nepovedl.

Kdyby tu s námi byl starý známý John McEnroe, pravděpodobně by o vydavatele roztřískal pár dalších raket. Tenis mám rád. Hraju ho od dětství a naprosto jsem mu podlehl. Je to všechno o preciznosti a sebekontrole. Rovnováha mysli a síly z vás dělá mistra dvorců. Možná právě proto se říká, že je tenis sport gentlemanů.

Jakožto fanoušek jsem se těšil, že se konečně dočkám tenisové hry, která splní všechna má očekávání. Nemyslete si ale, že by předchozí tituly zaměřené na bílý sport byly špatné. Například kousky jako Grand Slam 2 nebo Top Spin s českou stopou se vyloženě povedly.

Videa, která do nás vývojáři prali jak automatický stroj na servírování míčků, mne naplňovala nadějí. Kontrola úderů, věrohodný pohyb, grafika, plnohodnotná kariéra – na to všechno jsem už čekal pořádných několik let. Ovšem realita mi uštědřila pořádnou facku s vnitřní rotací.


Tildenův game

Tildenova hra – nebo chcete-li Tildenův game – je tenisová fráze, která říká, že ten, kdo vyhraje sedmou hru, vyhraje celý set. No jo, ale k této sadě musí vůbec dojít. Tennis World Tour by skončilo totiž těsně před ní, a to rovnou s kanárem. Skoro všechno na Tennis World Tour je prostě a jednoduše špatně.

Jako u většiny předchozích her máte na výběr z několika různých módů: Kariéra, Exhibice, Tenisová škola (kdo sakra hraje tenisovou školu?!) a samozřejmě nechybí ani online složka. Ovšem u posledního z jmenovaných svítí roztomilý nápis „coming soon“. Jako správný tenista, který touží uspět na travnatém wimbledonském povrchu, musíte sportu obětovat celý život. Mód Kariéra je pro vás tedy ten pravý.

Začínáte jako bezejmenný hráč na stém místě celkového žebříčku ATP a samozřejmě vaším cílem je být první. Pro začátek je ale potřeba vytvořit si svého avatara, a bohužel ani zde se žádná revoluce nechystá. Dostanete na výběr z hotových tváří, zvolíte typ postavy (rozdíl je jen v různém stylu nasvícení skinů), styl podání i driblování (což je úplně na nic) a další zbytečné vlastnosti. Jakmile máte navoleno, můžete se konečně pustit do psaní vašeho tenisového příběhu.


Tenis já hrát?

Ono slovo „hrát“ je dost zavádějící pojem. Vámi ovládaný hráč splní až polovinu úkonů, které po něm chcete. V té druhé půlce divně poskakuje, z ničeho nic běží na druhou stranu nebo vzdává sám od sebe míčky, i když jsou na dosah ruky. Naštěstí je ale váš soupeř ještě větší poleno než vy. Ničím nepřekvapí a čtete z něj jako z knihy. Myslel jsem si, že se to zlepší, pokud si nastavím vyšší obtížnost. Bohužel. Oponent sice vybírá více míčů, ale pořád hraje jak přes kopírák.

V momentě, kdy vyhrajete svůj první zápas na nelicencovaném turnaji, získáváte zkušenosti, posouváte se žebříčkem výše a také obdržíte dovednostní body, které zlepšují váš herní profil. No jo, jenomže tenis není jen o hraní, ale také tréninku, exhibici či přesunech hráče. Musíte létat z místa na místo po celém světě, a to vás samozřejmě unavuje. Pokud nebudete pravidelně odpočívat, může dojít k zranění a váš hráč se opět propadne v žebříčku až na samé ostudné dno.

Ano, kariéra zní zajímavě, bohužel ale nenabízí absolutně nic nového. Jde o tradiční obsah, který v tenisových hrách své vyhřáté místečko (pokud teda nepočítám Pong jako tenisovou hru). Již zmíněná škola tenisu mi měla udělit hromadu lekcí, ale není to nic, co bych dobrovolně procházel až do konce.

Problém celého Tennis World Tour je ten, že samotné zápasy jsou neuvěřitelně nudné a špatně zpracované. Jak už bylo řečeno, hráči vás neposlouchají a dělají si, co chtějí. K tomu si přidejte naprosto otřesně zvládnutý pohyb postav, kdy většina odehraných míčku působí, jako kdybyste je vůbec netrefili. Jenomže vy je trefíte, i když jsou třeba půl metru od konce rakety.

Kontrola tohoto pohybu je opět kvalitní jako smeč pětiletého kadeta. Nikdy nevíte, kam nebo s jakou razancí míček poletí. Máte sice na výběr ze čtyř různých úderu, ale z toho je jasně definovatelný jen jeden, a to lob. Ostatní podseknutí nebo top spin od sebe téměř nerozeznáte. Špatně, prostě špatně!


Míčkem do oka

Audiovizuál je – slovy pedagoga, který na třídní schůzce mluví k rodičům nepříliš inteligentního jedince – tragicky průměrný. Není to žádná pecka, díky které by WTA sedělo nad ostatními na pomyslném empireu. Nejlépe jsou pravděpodobně zvládnuty povrchy kurtů, kde vidíte různé odlesky či stopy po pohybech. Jenže všechny se chovají úplně stejně, tudíž si třeba na antuce nemůžete vychutnat nějaký ten hezký skluz nebo nevyužijete pomalejšího odskoku na umělém povrchu. Ani nevíte, jak moc jsem se právě na tohle těšil a jak málo jsem ve výsledku dostal.

Ohledně vzhledu hráčů padlo již pár slov, čili jen doplním, že i když má hra licenci na pár předních tenistů (bohužel bez těch českých), vypadají i ta známá jména jako Rafael Nadal či Roger Federerů dost zanedbaně. Za mě takový lepší The Sims. O divácích nebo podpůrné grafice raději ani nebudeme mluvit, protože to by bylo na dalších deset stránek, kde bych popisoval, podobně jako Jack Nicholson ve filmu Osvícení, jednou větou celý problém pořád a pořád dokola. „Samý podprůměr a žádná zábava dělá z Adama pitomce.“

Co se týče zvukové stránky, ta se kupodivu také nepovedla. Kromě zvláštních reakcí diváků a až podezřele mlčenlivých hráčů tu máme jakýsi pokus o „moderování“. Komentátor vždycky na konci výměny prohodí jednu z naprosto nevhodných hlášek. Například se mi stalo, že u kraťasu ze sebe vyhrkl: „To byla rychlost! Ani jsem ho neviděl!“ Nejvíce mě ale iritovala věta „Z jaké planety vůbec je?“


Já už budu hodný, Rogere

Prosím, nenuťte mne hrát tento tenisový výsměch znova. Jsem zklamaný, neboť z prvních videí to vypadalo, že se konečně dočkáme titulu, který bude věrohodný své reálné sportovní předloze. Ale co s tím, když se vydavatel rozhodne hru pustit do oběhu v okamžiku, kdy je hotová pouze z pětiny? Obhajoby typu „na Tennis World Tour se bude nadále pracovat“ si nechte. Já chci hrát tenis! Teď!

Tennis World Tour sliboval hodně a nesplnil nic. Sice nabízí kvalitní kariéru, ale co je to platné, když se na dvorci neděje nic zajímavého, co by stálo za pozornost? Na povedený titul z prostředí nízko střihnuté trávy a hekajících žen si holt budeme muset ještě počkat. Od tohoto „pokusu“ ale  ruce pryč.

Klady

  • Kariéra
  • Slušně napsaná recenze

Zápory

  • Všechno ostatní
2

Bída

Adam Dvořák
Hrozně mě baví, když má hra příběh. Z prázdného kosení stovek nepřátel jsem vyrostl v době, kdy jsem si oblékl svoje první dospělácké kalhoty. Mám rád ptáky.

Komentovat příspěvek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.Požadovaná pole jsou označena *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*