TOP 10: Nejlepší momentky ze série Call of Duty

Vylodění v Normandii, zrádní generálové i výbuch atomovky

Je to až k neuvěření, jak dlouhou cestu tahle série urazila. Čistě na PC vyšlo přesně 13 dílů a jeden povedený remaster. Vzhledem k tomu, že jsme TOP 10 poslední dobou dosti zanedbávali, přišel čas tuhle rubriku přivést zpět k životu. Třeba hned naším aktualizovaným výběrem 10 nejlepších momentů ze série Call of Duty.

Impuls k překopání žebříčku vyvolal, jak jinak, nejnovější díl Call of Duty: WW2. Po návratu na bojiště druhé světové války volali hráči už několik let a až letos vyslyšel Activision jejich přání. Nutno podotknout, že hra rozhodně není bez chyb – skvělé akční scény a nápady se střídají s roztodivnou konektivitou a průměrnou grafikou. Ale to už rozebíráme v naší recenzi.

Důležité je, že i Call of Duty: WW2 nabídl několik pamětihodných chvilek, které můžeme s klidem na srdci zařadit po boku dalších momentů z jiných dílů série. Náš přísný výběr si můžete prohlédnout níže – a bacha na spoilery. Že tam chybí vaše oblíbená mise? Dejte vědět!

Jo, a soutěž o PC verzi letošního druhoválečného dílu najdete zde!


10. Za matičku Rus! (Vendetta, Call of Duty: World at War)

World at War byl zvláštní. Máme rádi druhou světovou, vlastně jsme výlet do Pacifiku uvítali s nadšením, přesto ale máme tendenci tenhle kousek ze série vytlačovat z paměti. Singleplayer za americké mariňáky i přes svůj exotický nádech nakonec nebyl tak zajímavý jako Sověti a jejich cesta za pomstou. Celá kampaň byla temná, špinavá a plná surovosti a šedi. Jinak jsme si východní frontu vlastně ani nepředstavovali.

Pojďme ale rozebrat konkrétní scénku. Největší roli celé hře asi sehrál samotný Reznov, chlapík s beranicí a duší pravého vlastence, se kterým se „seznámíte“ v jedné hromadě mrtvol padlých soudruhů. Úvodní sovětská mise, silně připomínající scénu z filmu Nepřítel před branami, patří mezi naše nejmilejší momenty.


9. Vylodění v Normandii (D-Day, Call of Duty: WW2)

Víme, z nejnovějšího dílu jsme vybrali zřejmě to největší druhoválečné klišé, ale nemohli jsme jinak. Návrat do druhé světové války s Call of Duty: WW2 je nostalgická záležitost a i stokrát omleté vylodění na pláž Omaha působí po několika letech čekání překvapivě svěže. Kdy jste naposledy zažili ve hrách Den D?

Vývojáři v tomto případě vsadili na jistotu a silně se inspirovali téměř 20 let starým filmem Zachraňte vojína Ryana. V kůži bažanta Ronalda Danielse jsme tak nepřišli o zoufalý únik z vyloďovacího člunu, záběry na rozstřílená a hořící těla ani následné čištění bunkru. Jinými slovy jsme dostali přesně to, co jsme od vylodění v Normandii čekali, a jako úvod do Call of Duty: WW2 posloužila mise perfektně.


8. Stověžatá Praha a smrt Soapa (Call of Duty: Modern Warfare 3)

Teď budeme trošku nadržovat Pražákům (což zní od asijské náplavy z Moravy asi divně), ale co – mise v Praze nás bavila. Omrkli jsme si Karlův most (plný Rusů), setkali jsme se s místním odbojem, jejichž členové měli vtipně vygenerovaná jména, navštívili Staroměstské náměstí, na kterém chybělo několik památek (a Orloj hodili na špatnou budovu) a vůbec jsme se měli hezky česky, přestože reálná Praha vypadá značně jinak. Vyjma těch Rusů.

Zmrvené nápisy na zdech („Nebudeme umřít“) a zástupy bojechtivých Drahoslavů Krejcárků ale nebyly jedinými pamětihodnými momenty z pražské mise. V našem hlavním městě přišel o život John „Soap“ MacTavish, jeden z hlavních protagonistů série Modern Warfare, při nepovedené sabotáži na Staroměstském náměstí. Docela vtipné je, že podle herního kalendáře k tomu došlo minulý měsíc, přesněji 11. října tohoto roku. Na každé mýdlo jednou dojde…


7. Osud Alexe Masona (Suffer With Me, Call of Duty: Black Ops 2)

Představte si, že držíte sniperku a před vámi stojí s pytlem na hlavě úhlavní padouch Call of Duty: Black Ops 2, vzteklý maniak Raul Menendez. Váš parťák vám dává pokyn k popravě. Střílíte. Hned na to ale zjistíte, že jste se stali loutkou v rukou vašich nepřátel. Zastřelili jste totiž otce hlavní postavy, hrdinu z prvního Black Ops, a pár chvil po hrůzném zjištění dostanete knockout od už-ne-tak-přátelského parťáka.

BO2 nabídl to, co neměly jiné díly Call of Duty, a to možnost volby. Alexe Masona jste totiž vůbec nemuseli střelit do hlavy. Tohle rozhodnutí hraje zásadní roli v příběhu, podle něj se totiž dostanete k jednomu ze dvou možných konců, ačkoliv v konečném důsledku nejde o tak rozdílné rozuzlení. Nakonec ale proč ne, zpestření to bylo rozhodně příjemné a trošku nás mrzí, že se další díly vyhýbají podobným narativním experimentům…


7. Matička Zem pod útokem (Black Sky, Call of Duty: Infinite Warfare)

Loňský díl Call of Duty hráči zpranýřovali ještě dlouho před vydáním, nyní ale můžeme říct, že do jisté míry neprávem. Příběhová kampaň totiž nabídla spoustu svěžích novinek a rozhodně nepatřila do virtuálního odpadkového koše. Naopak si dokonce myslíme, že šlo o jeden z nejlepších singleplayerů v rámci série za posledních let. A nemohl za to ksicht Kita Haringtona.

Hned první hodina hraní nás bavila svou svižností od začátku do konce. Masivní útok na lidskou flotilu nešetřila adrenalinem, protiúder v podobě invaze na Měsíc na tom nebyl jinak. A ani ty vesmírné bitvy ve stíhačce nebyly na škodu. A závěrečné zúčtování na Marsu taky ne. A vůbec byla celá kampaň skvělá jen tím, jak moc se lišila od předešlých dílů Call of Duty, ačkoliv jádro její hratelnosti zůstalo nedočtené. Dejte někdy Infinite Warfare šanci. Třeba až vám začne druhá světová lézt zadkem.


6. (All Ghillied Up, Call of Duty 4: Modern Warfare)

Ukázka toho, jak by se měly dělat pořádné stealth mise ve střílečkách. Ve flashbacku našeho starého dobrého kapitána Price jsme se ocitli v Černobylu, kde bylo naším úkolem najít a odstřelit světově hledaného teroristu a vůdce ultranacionalistů, Imrana Zakhaeva. Mezi ním a námi ale stála armáda po zuby ozbrojených nepřátel, stačil tedy jeden neopatrný krok vedle a mohli jsme se těšit na rychlý loading nejbližšího checkpointu…

Ne nadarmo považují tichošlápci misi All Ghillied Up za jednu z nejlepších pasáží kampaně Modern Warfare. Napínavé plížení mezi nepřáteli se plynule střídalo s nenápadným likvidováním hlídek, které posléze nahradil chaotický únik se zraněným parťákem před značnou přesilou. Skvělá akce, které ani v nedávno vydaném remasteru neztrácí své kouzlo.


5. Zrada generála Sheperda (Loose Ends, Call of Duty: Modern Warfare 2)

Klasický level, který měl nečekanou dohru. Až do samotného konce se mise skládala z relativně jednoduchých úkolů – vtrhnout do baráku, vyčistit všechny pokoje od nepřátel, získat cenná data, následně se ubránit proti hordě nepřátel a evakuovat svou zásahovou jednotku k vrtulníkům. A tam přišlo k nečekanému zvratu.

Jakmile se cenná data dostala do rukou generála Sheperda, bez mrknutí oka zastřelil nás i našeho parťáka Ghosta. Zoufalý hlas kapitána Price z vysílačky bylo to poslední, co jsme za postavu Garyho „Roache“ uslyšeli. Pocity? Překvapení, šok, smutek a pak zlost, která nás nakopla do další mise. Přesně pro tyhle momenty sérii Modern Warfare milujeme.


4. Vylodění v Normandii (Pointe du Hoc, Call of Duty 2)

Vylodění v Normandii zná nazpaměť snad každý správný fanda her z druhé světové války, především díky sérii Medal of Honor či filmu Zachraňte vojína Ryana (Saving Private Ryan) od Stevena Spielberga. Activision nás ale poslal jinam než na stokrát omletou pláž a místo brodění se po kolena v krvi našich kolegů jsme si užili trošku jiný, ale neméně zábavný chaos.

V kůži jednoho z Rangers jsme měli za úkol vylézt na skálu poblíž Pointe du Hoc a zlikvidovat dělostřelecké baterie, které znepříjemňovaly vylodění spolubojovníkům právě na oné veleslavné pláži. A že věci nepůjdou úplně podle plánů, na to už jste si snad zvykli. V reálu přišlo během speciální mise o život polovina z 225 vojáků.


3. Masakr na letišti (No Russian, Call of Duty: Modern Warfare 2)

Druhý Modern Warfare přinesl mimo jiné i jednu z nejkontroverznějších misí v historii stříleček. Jakožto člen CIA, infiltrovaný do řad ruských ultranacionalistů, jme byli postaveni před obtížný úkol – střílet do civilistů na letišti a vytvořit tak záminku k další světové válce. A tak jsme pochodovali terminály, drželi spoušť a dívali se, jak bezvládná těla padala k naším nohám. A na konci mise jsme stejně skočili s kulkou v hlavě. Byli jsme totiž jen jedním z dílků složité mozaiky teroristy Vladimira Makarova.

Spousta recenzentů měla především morální problém tuhle misi dokončit a označovali ji za levnou snahu zaujmout rozjařené hráčské publikum. Tak či onak se nám mise „No Russian“ napevno zaryla do paměti a když už nic, alespoň dala vzniknout dobrým memům.


2. Přes Volhu do pekla (Stalingrad, Call of Duty)

Západní i východní fronta jsou v druhoválečných střílečkách nejoblíbenějšími tématy a v Call of Duty jsme si mohli Sověty a jejich krvavý protiúder vychutnat se vší surovostí. Opět se tu našla hromada podobností s filmem Nepřítel před branami, který bez příkras ukazoval přepravu čerstvých bažantů přes Volhu přímo do bitevní vřavy.

Neustávající dělostřelecká palba, otravní Messerschmitti a Stuky nad hlavami i střílení do vlastních řad. Tak krutá ta východní fronta byla. Ani po těch všech letech není od věci si tenhle kousek zahrát, pokud teda přežijete archaickou grafiku, sbírání lékárniček a další retro záležitosti. Když nad tím tak přemýšlíme, on by mu ten remaster možná taky slušel, ne?


1. Výbuch atomové bomby (Aftermath, Call of Duty 4: Modern Warfare)

První Modern Warfare se od svých starších bratrů ve zbrani lišil v mnoha věcech. Teď ani tak neřešíme setting jako spíše pojetí misí i samotného příběhu, který v něm fungoval jako švýcarské hodinky. Měl decentní tempo, zapamatovatelné postavy postavy a uměl často překvapit bombastickými momenty. A v jednom případě i doslova.

Výbuch atomové bomby a následný zoufalý útěk před ničivou vlnou byl bezesporu jedna z nejikoničtějších scén ze všech Call of Duty her. Pomalá smrt seržanta Paula Jacksona za zvuku radioaktivního praskání poslala Modern Warfare do vysoké školy herního designu jako příklad, jak by měly vypadat příběhové zvraty v moderních akčních hrách. Možná proto považujeme remaster za povinnost pro všechny FPS pozitivní.

A to bychom měli. Nenašli jste zde váš oblíbený moment ze série Call of Duty? Dejte vědět, na co vzpomínáte nejradši vy!

Zdroj:

Vlastní

Viet Tran
Editor in chief portálu SkillZone.cz, weeaboo, Moravák a Asiat v jednom exkluzivním balení, oběť záchvatů kreativity a grafomanství. A prokrastinace. E-mail: tran@skillzone.cz, Twitter: @MarekTV. Blog (zatím neaktivní): Tranuju.cz
Facebook komentáře