Warcraft: První střet (film) Recenze

První úspěšná filmová adaptace herního univerza? Tak trochu, ale...

Nad filmovými adaptacemi počítačových her jako kdyby visela nějaká kletba. Žádná opravdu dobrá tu prakticky není, těch alespoň průměrných jen pár. Přitom se na obzoru rýsuje hned několik žhavých favoritů, přičemž ten největší již vyrazil s válečným řevem do kin. Potěšil filmový Warcraft?

Vesměs ano, nicméně je dobré hned ze začátku dodat, že přinejmenším za mě rozhodně nejde o mistrovské dílo a příklad pro všechny další filmy podle her. Na to snímek trpí několika zbytečnostmi a scénaristickými klišé, které si ale mohl s klidem odpustit a film by rovnou mohl dostat bodík dva navíc v závěrečném hodnocení. O to víc jsem rád, že jsem z promítacího sálu odcházel spokojený.


Nedokonalá adaptace? Ano, ale s vtipnými odkazy

Film sleduje děj první Warcraft hry, potažmo knihu Poslední strážce (The Last Guardian), kterou rozhodně doporučuji. První konflikt mezi orky a lidmi totiž zachycuje asi o něco lépe než jeho filmový bratránek. Ten pár věcí upravil, což by nebylo nic skandálního, kdyby na tom neutrpěl lore celého Warcraftu.

Divák znalý univerza si totiž nemá problém všimnout série větších či menších nesrovnalostí, skalního fanouška pak mohou změny pořádně naštvat. Jedna za všechny – proč se Dalaran vznášel v oblacích, když měl být v té době ještě pevně na zemi, dokud ho nezničil Archimond? Neměl být Medivh spíš postarší chlapík?

Ale dobrá, pokud se knihomolové a věrní hráči oprostí od ne zcela přesného ztvárnění, dočkají se povedených CGI, dobře nadesignovaných kostýmů i zbrojí. Casual hráči World of Warcraft obzvlášť potěší známé lokace a postavy. Právě pro ně je zřejmě film i dělaný – na jednou stranu pochytí většinu schovaných referencí, na druhou stranu nebudou tak horlivě přemýšlet nad nedokonalou příběhovou adaptací. Jak tomu bylo u mě.

Mluvě o odkazech pro hráče, Blizzard a potažmo studio Legendary pomrkávají na své fanoušky téměř na každém krku. Nemluvím jen o dětské postavě Varyana Wrynna, ikonických hláškách orků či zbroji stormwindské stráže, ale i skvěle načasovaném murločím mrgglrlglrgl a demonstraci známých kouzel. Polymorph opravdu potěšil.


Přepracovaný příběh? Ještě větší klišé

Čas se vrátit k méně veselým bodům recenze. Příběh samotného Warcraftu je sám o sobě tradiční epická výprava bez nějakých větších ambicí, Legendary ale z nepochopitelného důvodu z něj dokázal udělat ještě větší klišé, než jím je. Bohužel to platí jak pro některé herecké výkony, tak především dialogy mezi hlavními protagonisty.

Warcraft promarnil šanci ze sebe udělat o něco dospělejší podívanou, místo toho před diváka cpe hloupé rozpravy mezi ústředními charaktery. Rádoby vtipné hlášky, nikam nevedoucí filozofické seance a podobné pasáže mě několikrát vytrhly z nadšeného civění na plátno. Nepotěšily mě ani romantické scény mezi Anduinem a Garonou. Člověk má pak pocit, že americké filmy mají pevnou normu na počet polibků a načatých intimních vztahů, zde to ovšem vyšumělo do prázdna a v divákovi nezanechalo takřka nic.

Spoiler alert! Vrcholný přešlap byl ovšem vztah mezi Anduinem a jeho synem Callanem, který byl pro potřeby filmu „domyšlen“ do univerza Warcraftu. Ovšem silně pochybuji, že jeho nikterak překvapivá smrt s někým mohla pohnout, natož dohnat k slzám. Objevil se všehovšudy jen čtyřikrát a spíše šlo o opravdu chabé scénky s plastovými emocemi. Vůbec přítomnost dodatečných postav je mi velkou záhadou. Spoiler alert!


Na druhou stranu musím uznat, že zbylé postavy jsou napsané velice dobře. Khadgar s pedoknírkem zářil asi nejvíce, pochvalu za slušný výkon by si zasloužili o všichni orkové i ta jedna poloorkyně. Škoda, že samotný Medivh nedostal tolik prostoru. Ačkoliv nevybrali nejlepšího herce do role, alespoň co do podoby, zahrál ji více než slušně.

Koneckonců i „viking“ Anduin Lothar (Travis Fimmel) předváděl nadprůměrný výkon, zbylé postavy byly o něco plošší. Zde je na místě podotknout, že zatímco jsem neměl problém se orientovat v příběhu i postavách, někteří mí přátelé, co znají Warcraft spíš z doslechu, se v ději docela topili.

Což je možná problém, jelikož film v první polovině velice rychle střídá záběry z jednoho konce Azerothu do druhého a snaží se vysvětlit příběhové pozadí co nejrychleji a nejstručněji, zatímco druhé půlka filmu už jede na vlně příprav na závěrečnou zteč. S tímhle se ale dalo počítat, pokud vezmu v potaz, že je film opravdu dělaný pro fanoušky. Kdyby si ovšem režisér Duncan Jones vybral trošku jiný setting, komornější děj a nemusel se zaobírat tolika postavami v tak šibeniční stopáži, možná udělal lépe. Arthas? Nebo Den draka? Nedá se říct, že by neměli z čeho vybírat, zajímavými mikropříběhy Warcraft přetéká.


CGI a akční scény? Slušné pokoukáníčko

Pochvalu si naopak zaslouží za velice povedené počítačem vygenerované záběry. U prvních trailerech jsem měl obavy, jestli jejich nadměrné užití nenarazí na živé herecké výkony, to se naštěstí nestalo a film si mezi nimi našel zdravý balanc. Speciální efekty mají opravdu šmrnc a obzvlášť zpracování kouzel se povedl na jedničku s hvězdičkou. Orkové vypadají taktéž překvapivě dobře a jejich ztvárnění lze vyčíst jen pramálo.

Choreografie akčních scén ušla snad až na poslední „zásek“ ke konci filmu, který byl tak hloupě vymyšlený a zrežírovaný, že téměř zastínil jinak fantastickou závěrečnou bitvu. Vůbec souboje ale lahodily oku a již zmíněná kouzla jim dodávaly grády. Koho nepotěšil příběh, akce na plátně mu spravila náladu – a té bylo ve dvou hodinách uspokojivě hodně.

Výtku si možná zaslouží 3D, které, jak tomu tak bývá, v tmavších scénách nevynikne a po nějaké době s brýlemi přestanete efekt vnímat. O to hůř, pokud nosíte čočky nebo dioptráky. Při záběrech na rozlehlá prostranství Elwynských lesů a bělostných věžích Stormwindu už ale vytáhlo esa v rukávu. Možná mě i trošku zamrzelo, že jsem neviděl víc z Ironforge, Stormwindu či Dalaranu. Vypadaly opravdu kouzelně. Sám se spíš řadím k odpůrcům 3D, nicméně zde umělo vykouzlit líbivé pokoukání. Návštěvou promítání ve 2D samozřejmě nezkazíte vůbec nic.

Hudba a ozvučení bylo rovněž bez chyb. Hráče World of Warcraft potěší přítomnost několika věrně známých skladeb, jako je úvodní „darkportalová“ znělka při logování do hry. Originální filmová hudba nicméně taky neurazila, orkština naproti tomu možná ano, pokud někdo z publika přišla v dresu Aliance.


Pro koho to teda je?

Než půjdu na závěrečný verdikt, sluší se zmínit i český dabing. Žádné kladivo z houby se naštěstí nekoná, ačkoliv by film určitě dostal u českých hráčů drobný bodík navíc za nějakou hlášku z české verze Warcraftu 3. Překladatelé se nepouštěli do divočejší slovotvorby jako u hry a přeložili jen to nejnutnější, byť z magie „fellu“ mohli jednoduše udělat démoní magii.

Kdo na ten film tedy může s klidným srdcem jít? Zcela upřímně na to neumím jednoznačně odpovědět. Pro naprosté laiky Warcraft: První střet rozhodně není – dost možná by odešli z kina hodně zklamaní, především kvůli zmatenému příběhu. Na rozdíl od běžných hráčů World of Warcraft nemají šanci pochytit hromadu referencí. Opravdoví fanoušci, kteří znají svět Warcraftu od první do poslední stránky, může zase naštvat řada nesrovnalostí.

Záleží na tom, co všechno dokážete filmu odpustit. Na jednu stranu snímek trpí slabými dialogy, plochými postavami a uspěchaným dějem, na druhou stranu nabídne skvělou akční jízdu s vypiplaným CGI, vtipnými odkazy na předlohu a prostředí, které fanouškům Warcrarftu není cizí. Já z kina odcházel spokojený, byť ne stoprocentně.

Warcraft: První střet je povedený první krok na chodník úspěšných filmů podle her. Skvělou podívanou plnou akčních scén, vypiplaného CGI a milých pomrknutí směrem k hráčům sráží hloupě napsané vedlejší postavy a ranec hollywoodského klišé. Pokud jste ale fanoušky strategického či MMORPG Warcraftu, neměli byste si nechat tento film ujít.

Klady

  • Slušně zpracovaná CGI
  • Akční pasáže
  • Tuna referencí na Warcraft hry
  • Slušně ztvárněný svět Warcraftu
  • Mrrrgrgrlglrllgl

Zápory

  • Hromada hollywoodského klišé
  • Romance a marná snaha nás rozbrečet
  • Nesrovnalosti s předlohou
7

Fajnovka

Viet Tran
Editor in chief portálu SkillZone.cz, weeaboo, Moravák a Asiat v jednom exkluzivním balení, oběť záchvatů kreativity a grafomanství. A prokrastinace. E-mail: tran@skillzone.cz, Twitter: @MarekTV. Blog (zatím neaktivní): Tranuju.cz