fbpx

Act of Aggression Recenze

Vzpomínáte na real-time strategii Command & Conquer? Pod tímto názvem se objevila celá řada dílů, ale v našich vzpomínkách bude pravděpodobně nejvíce zářit ten s podtitulem Generals. Znamená to tolik propařených hodin v jeho vlivu a takové množství zničených jednotek, že se nám zákonitě musel vrýt do paměti a občas se k němu v nostalgii vracíme.

Řada hráčů jistě čekala neméně výborné nástupce, ale EA nedokázal dostatečně zlepšit anebo alespoň replikovat oblíbený kousek z jejich dílny. Nyní je vývoj série mimo diskuze a několik let si určitě ještě počkáme na následovníka.

Možná i to bylo důvodem k vytvoření hry Act of Aggression (dále jen AoA) od studia Eugen Systems (R.U.S.E., Act of War a především Wargame), který si bere nejen inspiraci, ale vesměs v určitých částech přímo kopíruje C&C. Naleznete řadu elementů, které přímo či nepřímo odkazují na ukončenou sérii od EA. Nutno dodat, že vám přinášíme recenzi s obrovským zpožděním.


Stavíme, ale hlavně válčíme

Tři frakce, každá jiná, ale všechny zaujmou. V AoA si můžete vybrat mezi americkou armádou, Kartelem a Chimérou, což jsou právě ony frakce, které je potřeba se naučit, protože jejich ovládání vyžaduje jistý um. Americká armáda je výbornou volbou pro začátečníky a její rozvoj je poměrně plynulý.

V příběhové části nemají mnoho prostoru, ale hodí se těm, kteří nemají rádi složitosti, jež přichází s dalšími frakcemi. Chiméra by se dala přišpendlit k takové zlaté střední cestě. Mají samozřejmě své silné a slabé stránky, ale zdálky mi přišli nejvíce vyrovnaní.

Kdo hledá kompromis mezi jednotkami USA a Kartelem, má trošku jasnější výběr. Zbyl poslední z trojice. Kdo si pamatuje z hračkářství C&C zákeřné teroristy, bude mít Kartel v oblibě. Je nejspíš nejtěžší, ale také silný, jestliže máte pro strach uděláno a jste dobrý stratég i taktik v jednom.

Dosti se před vydáním mluvilo o tom, že tvůrci až moc kopírovali Command & Conquer, ale nesmíme zapomínat na to, že v naší době se objevuje spousta titulů, které obšlehnou všechno možné. Na obhajobu AoA je nutné říci, že nejde o čisté kopírování, ale vhodili do hry vlastní nápady.


Ano, jde o rychlé RTS s možností stavby a obsazování budov. Těžíme tu, ale k tomuto účelu zde existují hned tři druhy komodit. První je ropa, což v podstatě supluje měnu. Produkce této suroviny je už na začátku zajištěna hlavní základnou, ale nečekejte žádné velké dotace. Další jsou vzácné horniny a hliník.

Tyto suroviny jsou primární pro vývoj technologií a taktéž na tvorbu určitých jednotek nebo budov, které zastávají roli těch silnějších či důležitějších. Ovšem abyste si zajistili pořádný přísun, je nejdůležitějším úkolem postavit rafinerie, které začnou z nalezených ložisek sosat ony sůrky.

Aby toho nebylo málo, během potyček s nepřítelem se může stát, že vážně zraníte nebo odzbrojíte jeho rekruty/žoldáky. Máte tak jedinečnou možnost ony utíkající nebo povalující se zabijáky zajmout a za každého obdržíte finanční hotovost (ropu). Když chcete z takových darmošlapů vytřískat ještě více, je vhodné postavit nějaké ty vězeňské moduly anebo klasické věznice.

Uvěznění přidávají do kasičky pravidelně a lze je zneužít i na zisk těch zajímavějších produkčních materiálů. Tento systém získávání zajatců je fajn a brzy si na něj zvyknete až tak, že se budete snažit stavět potřebná zařízení a zajmout kdejakého kolemjdoucího. Z toho nabydete dojmu, že i válka je přínosem i přes jasný opak.

Act_of_Aggression-03


Válčíme, ale také stavíme

Popisovat všemožné budovy nebudu, protože mají sice několik stupňů, které nedovolí hned se dostat k těm nejlepším, ale jejich význam je stejný jako v jiných RTS hrách. Nemohu však zapomenout na takové, které za nějakou tu energii dodávají určitý druh surovin.

Tady si opět můžete vzpomenout třeba na černý trh z C&C. Další jasná podobnost, ale proč ne. S takovou jste nuceni opravdu taktizovat a být také rychlý, aby se druhá strana nestihla rozrůst a převálcovat vás ekonomicky a následně i vojensky.

Bohužel, zajímavý model ekonomiky v podobě tří druhů zdrojů ničí obrovský počet jednotek. Nejspíš si někdo řekl, že jich do hry dají hafo, ale přísloví, které říká, že méně je někdy více, má mnohdy větší význam, než si připouštíme.

Budování a vzhled staveb je skvělý, jakožto i samotný pocit z jednotek, ale když těch zabijáckých výtvorů máte tolik, začnete se v nich topit. Tohle je totiž část hry, která to celé táhne dolů tak silně, že to nezachrání ani pěkná grafika nebo vkusně navržené mapy.

act_of_aggression-16


Co naplat, že je hra vybalancovaná, když se setkáme se systémem kámen-nůžky-papír, jenž je potopen v záplavě (ne)použitelných vozidel nebo pěchoty?! Brzy se dostanete ke zjištění, že něco je absolutně k ničemu a nemuselo by to ani existovat.

Abych vám nějak přiblížil své pocity, přejdu ke hře, která je dnes nejznámější na poli RTS a jejíž sláva předčila i její minulý díl. Tím je Starcraft 2. Proč ho sem tahám? Jen tím chci poukázat na to, že i přes jiný svět a další záležitosti pracuje se systémem jednotek mnohem lepším způsobem. Zkrátka každá jednotka má své využití, ale v AoA je něco skvělé a něco absolutně nepoužitelné.

V nalezení té ideální cesty se neztratili jen vývojáři, ale samotný hráč bude dlouho hledat svůj pevný základ. Absenci tutoriálu beru jako další chybné rozhodnutí. Máme tu příběhovou kampaň, ale její výukový vliv je malý. Děj už tak malý není a bere vše v globálním měřítku, avšak je poměrně tuctový.

Znáte to, někdo chce získat moc a vládu, jiný se tomu snaží zabránit. Nic úžasného, a jediné, co vás bude táhnout v kampani dál, jsou úkoly, které v každé misi nejsou jen o tom postavit základnu a zmlátit souseda z vedlejšího fleku. Očekávejte přepady, bránění, malé akce nebo podobné kousky.

Act_of_Aggression-03


Brzy se zakousnete do přestřelek, a pro onen případ máte na výběr pěkné nastavení, dosti propracovaných map a hlavně umělou inteligenci. Vzhledem k tomu, že jsme hráli již vydanou verzi s nějakou tou záplatou, nebyla UI nikterak špatná.

Kdekdo si stěžoval na nedostatečného počítačového protivníka, ale když si dáte vyšší či nejvyšší obtížnost, zjistíte, že porazit takového nepřítele dá sakra zabrat. On totiž ví jak a čím útočit, nebojí se použít všechny prostředky a v jednom případě se mi zdálo, že mistrovsky reagoval na moje výpady.

Když jsem útočil, dokázal bránit efektivně a byl jsem častokrát překvapen, když zaútočil přesně ve chvílích, kdy jsem měl horší postavení. Nebojí se odstranit jednotky z banky (slouží k získávání financí – ropy) a klidně šáhne i po stíhačkách, jen aby oslabil obranu, načež hnedle pošle nějakou tu malou armádičku.

Ano, není to člověk a má to své mouchy. Na nižší obtížnosti to už není tak úžasné a zde si všimnete blbostí, kterých se dopouští (posílání vln jednotek bez nějakého cíle, stagnace, když neútočíte apod.)

act of aggression_alpha_screen_2


Po tomhle i očkem hodíte

Napsal jsem, že z map mám dobrý pocit a jsou vhodně navržené. Na tom si trvám, hlavně z toho důvodu, že jsou plné všelijakých baráčků, farem, obchodů i větších paneláků.

K tomu můžeme připočíst také houpačky, bazény, auta, pískoviště, sedátka a další nepodstatné kusy objektů, které však zlepšují váš pohled na ona bojiště.

Rozloha některých lokací je taky uspokojivá. Grafika se myslím povedla a potěšujících 60 FPS si udržíte i na průměrných strojích při středních nastaveních. Vyšší a nejvyšší už chce nějaký ten výkon, ale stále jde o přijatelné hodnoty. Výrazné propady jsem nezaznamenal.


Celé je to vskutku přitažlivé, ale ovládání už nikoliv. Nastavení klávesových zkratek tu máme, ale posílání vašich sil do boje může být někdy na delší pochod. Osobně mi ani nesedl způsob, jakým se dá stavět a bez takových zkratek, je u této rychlé RTS hry, opravdu problém zdárně dojít k cíli.

Kdybychom svoji pozornost zaměřili na jednotky, všimneme si, že řada z nich je převzata z existující techniky. Vymodelovány jsou zdárně, a když si přiblížíte celé dění, uznáte, že tomu tak skutečně je.

Přiblížení doplňuje i oddálení, které dovolí sledovat více událostí na mapě, a musím připustit, že někdo ho bude využívat velmi často tak jako já. Větší přehled a ovládání je lepší, i když nevidíte všechno v těch pravých barvách. Jediné, co je horší pro přehled, jsou budovy, které je náročnější rozeznat. Přesto bych řekl, že s tímto doplňkem si užijete při hraní dost.


Pasivně, podobně, a přece jinak

Co beru jako malé mínus, je chybějící zlepšování jednotek v bitvách. Za tento výrok bych se asi měl fackovat, protože by to byla další vykrádačka starých Generals. Nemůžu si holt pomoct, chybí mi to. Když už se tvůrci snažili přiblížit této hře, mohli tu bez problémů nechat i toto.

Zvyšováním by se mohly zlepšovat statistiky a schopnosti jednotek, ale na druhou stranu je to tak vlastně správně. Byl by v tom ještě větší guláš a aktivní schopnosti jednotek by to udělaly jen hůře stravitelné. Je tudíž potřeba si zvykat na pasivní vylepšování výzkumem.

Jak jste pochopili, AoA je ve své podstatě postaven na bleskovém válčení armád, tudíž musí být pro určitou skupinu hráčů vyhovující a jde tak o věc vkusu. Další názor, jenž jste museli vyčíst mezi řádky, se pojí k systému stavění a získávání surovin, pro které potřebujete sklady, což oponuje rychlé akci.

Průšvih vzniká i z velkého počtu jednotek, kde můžete zamávat nějakému velkému taktizování a nasazování jedné techniky na druhou, protože ve finále nakonec záleží na tom, jestli jste měli větší palebnou sílu.

Ve hře pro více hráčů je problém nejvíce patrný. Defenzivní hráči tu rozhodně nenaleznou, co hledají, a když chcete vyhrát, jděte do toho agresivně s tím, že musíte zvládat spoustu věcí najednou a nejlépe nenechat protivníka oddechnout, což je normální, ale s ovládáním a správou surovin jde o výzvu.


Nečekejte ani na superzbraně, které tu najdete. Jsou silné, ale dostat se k nim by chtělo mít extra klid. Možná vám budou bohatě stačit nálety stíhaček, proti kterým je obrana někdy výrazně těžší.

Frakce jsou vybalancované, ale samotné herní mechanizmy jdou proti sobě. Stavba a těžba jsou víceméně proti rychlému boji, který je utvrzen tím, že jednotky nevydrží tolik a čím víc jich máte, tím podstatně zvýšíte šanci, že vyhrajete bitvu.

Ovládání mnoho kladů nepřidá, ale vzhled a ozvučení není propadák. Hudbu netřeba komentovat, protože nepůjde pochopitelně o žádnou poslechovou pecku, avšak nenaštve. Asi vás mírně potěší dodaná česká lokalizace od Comgadu, která není odfláknutá.

Act of Aggression je příkladem toho, že všeho moc škodí a možná je tento starý koncept už přeci jen méně přitažlivý. Dostali jsme hru, která hraje na strunu pamětníkům, ale falešněji než by bylo zdrávo.

Klady

  • Nenáročné a graficky příjemné
  • Vzpomínky na C&C sérii
  • Vybalancované frakce
  • Umělá inteligence
  • Pro otužilé RTS fanoušky

Zápory

  • Nevhodně navržený systém těžby surovin
  • Zbytečně mnoho jednotek
  • Hůře fungující systém kámen-nůžky-papír
  • Interface by mohl být lepší
7

Fajnovka

Hráč od svých 6 let. Hraje cokoliv, ale neoblíbenější jsou tahové strategie, stealth akce, MOBA, RPG i MMORPG. Nepohrdne ovšem ničím, co má dobrý děj a pěkné prostředí. Milovník seriálů, filmů, čtení, psaní i míru.