fbpx

Assassin’s Creed Chronicles: China Recenze

Jak dopadl čínský levoboček série Assassin's Creed?

Série Assassin’s Creed se za léta své existence stala stěžejní součástí portfolia Ubisoftu. Není tedy divu, že se hlavní linka dočkala několika menších odboček.

Po Assassin’s Creed Liberation pro Vitu (a později i PC v HD reedici) přišlo pokračování severoamerické dějové linky v podobě Rogue a nyní nám chtějí Francouzi naservírovat třídílné Chronicles. A ke mě se dostal čínský předkrm.

Každý díl by se měl zaměřit na příběh jednoho z předem představeného assassína. První z nich je Shao Jun, jedna z posledních členek čínského řádu. Do své domoviny se vrátí se svým mistrem po výcviku u samotného Ezia. Tomu všemu předchází smrt císaře, u něhož Shao sloužila jako konkubína, a statní převrat templářské odnože zvané Tygři.

assassins creed chronicles rec 4

V Číně za dynastie Ming to docela vřelo.


Ti se chopili moci hned po smrti císaře a začali s čistkou společnosti. Jak už to tak bývá, assassíni byli v první linii a s nimi i Shao. To jí samozřejmě pěkně namíchne a odůvodnění hromadné vraždy stráží a jejich nadřízených je na světě. Příběh se celkově drží osvědčené klasiky, takže ničím nepřekvapí.

Na rozdíl od svých velkých bratříčků nejsou Chronicles third person akcí s otevřeným světem, nýbrž jsou rozděleny do misí v 2.5D prostředí. To znamená, že lokace jako taková má třetí rozměr, ale my máme volnost se pohybovat jen v druhém, i když se mezi úrovněmi jde přemístit na určených místech. Celkově to působí jako Mark of the Ninja s více vrstvami.

Přirovnání s touto peckou je zde na místě, přeci jen mají oba tituly podobnou hratelnost a mechanismy. Bohužel je to jen podoba. Velkým problémem je hlavně ovládání, které je očividně přizpůsobeno gamepadu, kvůli tomu je míření vrhacích nožů pomocí myši je hodně nepříjemné a kostrbaté.

assassins creed chronicles rec 2

Kužel znázorňuje zorné pole stráží. Občas se hra ale bugne tak, že vás vidí i mimo něj.


Tím ale problémy s ovládáním nekončí. Chůze může být dosti nepřesná, to však ještě není nic strašlivého oproti lezení. Shao má problém se při hopsání po budovách vůbec pohnout v požadovaném směru, natož aby skočila z římsy na římsu.

Pokud se ocitnete před skokem moc nízko, hlavní postava se od protější strany jen odrazí, a buď skončí v propasti, nebo na hlavě překvapených stráží.

Celkový dojem ze hry kazí i další technické chyby. Počínaje neschopností nepohyblivé kamery, která často neukáže, kudy máte šplhat, se ještě hrát dá, to zorné pole stráží je už horší. Ti by měli hlídat kužel znázorňující jejich zorné pole, často se však stalo, že asi jedli jako malí caparti hodně mrkviček a assassínku viděli pořádný kus mimo něj.

assassins creed chronicles rec 5

Grafická prezentace se povedla na jedničku!


Něco takového docela překvapí, když si někteří hlídači nevidí ani pod nohy. A to doslova. Od pasu dolů mají slepé místo, velké tak akorát pro jednoho zabijáka v kápi. Nejednou jsem skončil v pozici, kdy nepřítel zírá nevědomě do dáli a mezitím se mu plížím u kotníků. Kdyby bylo možné mu mezi nohama prolézt, určitě by si toho ani nevšiml.

Nešťastně je proveden i design úrovní. Postup se hodnotí body dle toho, jakým jste danou pasáž prošli, podobně jako tomu bylo v posledním díle Splinter Cellu.

Řadí se buď mezi Duchem, Assassínem nebo Rváčem a každý styl má i vlastní medailovou hodnotu. Bohužel je obtížnost některých pasáží tak těžká, že je v nich průchod Duchem nebo Assassínem skoro nemožný a jediné, co zbývá, je nejhorší úroveň Rváče.

Mile překvapily i únikové levely. Sice byly jen tři, za to zajímavě obohatily výsledný zážitek. V každém se utíká před ohněm a hromadnou zkázou lokace. V těchto levelech se neměří skóre jako ve zbytku hry, ale jde o čas.

assassins creed chronicles

Ne vždy musíte bojovat, občas se stačí proplížit kolem, dovolí-li vám to obtížnost.


Lokací byste měli prosvištět, zabít po cestě několik stráží a zmizet v jednom kuse. Design však nebyl vždy perfektní, a tak se občas stalo, že Shao skončila v ohni nebo se zasekla o padající kládu.

Všechno však není tak zlé. Celá grafika kromě menu je ručně malovaná a jak je ze screenů poznat, vypadá překrásně. Ubisoft se zde podobně jako u Valiant Hearts a Child of Light držel netradičního vizuálu, a to hře jedině prospělo.

Prostředí je navíc krásně podtrženo výborným soundtrackem, který sice není něco, co by se natrvalo vrylo do paměti, ale atmosféru středověké Číny navodí skvěle.

Assassin’s Creed Chronicles: China je i přes všechny své nedostatky lehce nadprůměrnou hrou s výbornou atmosférou. Naneštěstí není pro každého a zaujme povětšinou jen fanoušky série nebo ty, kteří touží po něčem, jako byl Mark of the Ninja, a jsou ochotni překousnout očividné nedostatky.

Klady

  • Grafické zpracování
  • Atmosféra
  • Únikové levely
  • Cena

Zápory

  • Ovládání na PC
  • Inteligence stráží
  • Design úrovní
6

Dá se

Patrik Dvořáček
Profesionální prokrastinátor, amatérský hráč Solitaire a poloamatérský pisálek. To vše v jedinečně nešikovném balíčku.