Recenze: Assassin's Creed Rogue

Kdysi assassín, nyní templář, který důstojně uzavírá americkou ságu.

Zprvu se zdálo, že veškerou smetanu letos slízne Assassin’s Creed Unity. Stalo se tak jen z půlky, přičemž nyní Arno zvrací do nočníku a vlasy mu přidržují předáci z Ubisoftu, kteří mu podávají kapesníky v podobě opravných balíků. Jinými slovy dopadl Unity kvůli technickým problémům nad všechna očekávání špatně, což byla šance pro Assassin’s Creed Rogue sebrat trochu toho světla na pódiu.

A už nyní mohu říci, že si světla reflektorů užil a zcela po právu. Ač hru dostalo na starost bulharské studio, jenž má na triku mastný flek ve tvaru Aveline z AC: Liberty, popralo se s úkolem se vší ctí. Možná bylo dobře, že byl Rogue doteď ve stínu svého next-gen bratra ve zbrani, o to víc totiž překvapil svým obsahem, který si z AC série bere to nejlepší, ačkoliv ani on není dokonalý.

assassins creed rogue wallpaper 3

Už trailer naznačil, že se Shay s ničím moc mazat nebude.


Když jsem se v patnácti rozhodoval, co dál dělat…

Rogue je chronologicky zasazen mezi čtvrtým a třetím dílem americké ságy a docela hezky i uzavírá příběh rodiny Kenwayů, přičemž slouží také jako můstek k Unity. Stylem narace silněji inklinuje k trojce s jedním markantním rozdílem – místo Indiána, který kolem sebe pořvává rádoby morální poselství a naivní hesla, se dostanete do kůže Shaye Patricka Cormacka, autoritativního a chladného zabijáka, z něhož budete mít stoprocentně lepší feeling než z již zmíněného Connora.

Ten postupně ztrácí iluzi o správnosti akcí asasínského řádu a velice brzy se obrátí právě proti svým bývalým bratrům ve zbrani, tentokráte v dresu templářů. Přerod hrdiny na zdánlivého záporáka naštěstí dává smysl a má jasný motiv i cíl. Fanatičtí fandové série si teď možná odplivli, protože „přeci nebudou hrát za templáře, blé,“ ale vězte, že právě tahle změna dodává Rogue šmrnc a je zábava koukat na konflikt dvou znesvářených řádů z druhé strany barikády.

assassins creed rogue recenze 1

Oholený Shay osobně. Ač to není takový rošťák jako Ezio či Arno, bavil mě především svým chladným myšlením.


Po výměně týmových barev se pak dostanete do klasické rutiny, kterou znáte z předchozích dílů, jen v mírně upravených, raně amerických kulisách. Autoři si dali na historických reáliích sakra záležet, což především uvidíte ve významných pasážích sedmileté koloniální války. Potkáte všechny výraznější postavy z období konfliktu, stejně jako staré známé jako charismatického Haythama Kenwaye, Achilla či Adéwalého.

Přestože čistě z hlediska příběhu nedokážu z hlavy vymlátit žádnou výtku, docela mě zamrzela délka hry – má pouhopouhých 6 sekvencí, a ačkoliv je každá rozdělena do několika kapitol, většinu obsahu projdete za necelých 20 hodin. To je na Assassin’s Creed docela málo, přestože věřím, že při poctivém plnění všech úkolů a odemykání achievementů bych dokázal vymlátit k dobru nějakých pět hodin navíc.

assassins creed rogue recenze 2

Potkáte i staré známé, jen si vymění role přátel a nepřátel.


‘murica!

Společně se Shayem se vrátíte do věrně známých kulis koloniální Ameriky, které vám zpestří říční údolí a severní Atlantik. Za mě jsem setting trojky neměl úplně rád, přesto jsem si dokázal oblíbit částečně zrenovovaný New York, klikaté toky v River Valley a majestátné ledovce severských vod. Tu a tam se podíváte i mimo americký kontinent, nestává se tak ale často. Přestože vypadá Rogue vedle svého pařížského bratránka trošku jako kostelní myš, stále má co nabídnout.

Ve všech lokacích najdete známky boje mezi koloniálními velmocemi – Francií a Británií – které vyvrcholí jednak válkou za nezávislost (Assassin’s Creed 3), jednak Velkou francouzskou revolucí (Assassin’s Creed Unity). Obě strany se k vám mít moc nebudou a do toho všeho vám budou znepříjemňovat život i asasíni, kteří na vaše přeběhnutí k odvěkým nepřátelům ještě nezapomněli. Celý tenhle kolotoč ala „všichni proti všem“ dodává hře opravdovou atmosféru konfliktu, která vyústí v neveselé konsekvence, za což mají vývojáři z Bulharska velké plus.

assassins creed rogue recenze 3

Podíváte se i do zamrzlých vod severního Atlantiku.


Templářem snadno a rychle

Ač to ale na první pohled nepřijde, z hlediska hratelnosti jste stále asasínem se vším všudy, jen se vám dostane nového arzenálu. Rogue šikovně kombinuje to nejlepší z Assassin’s Creed III a Assassin’s Creed Black IV Flag a servíruje na stůl povedený mišmaš.

Herní náplň na pevnině vás zřejmě nepřekvapí – znovu budete plnit kontrakty, sledovat pohybující se cíle, zabíjet nepohodlné pacholky a vůbec dělat vše, na co jste v rámci série byli zvyklí. Aspoň do té doby, než na vás vyskočí zpoza rohu parta naštvaných zabijáků v kapuci. S bratrstvem budete neustále ve zteči a značnou část aktivit zahrnou právě ničení asasínských pevností, lodních konvojů a velitelů.

Asasíni používají všechny známé triky a souboje s nimi je rázem mnohem zajímavější, než likvidování stráží s prstem v nose. Umějí se schovávat ve křoví, skákat na vás ze střechy, házet kouřové bomby a vůbec vše, aby vás pohodlně zlikvidovali. Netřeba snad dodávat, že Shay umí to samé, jen má o kapku ničivější serepetičky.

assassins creed rogue recenze 4

Je libo prototyp granátometu?


Kupříkladu s sebou nosí velice účinnou bambitku a ještě účinnější granátomet, se kterým při správném načasování zlikvidujete i pět nepřátel najednou. Samotné granáty mohou nepřátele jen uspat, což oceníte ve stealth pasážích. Přiznám se, že jsem je používal minimálně a spíše než smírnou cestu jsem si užil krvavé orgie, kdy nebyl s granátometem problém vyčistit celou pevnost, aniž bych se musel hnout ze svého vyhřívaného místa na střeše.

Zbytek arzenálu je vesměs stejný, zbraně a výbavu si můžete samozřejmě vylepšit craftingem, který se stal jakýmsi evergreenem od dob AC III. Zvířat tu máte poskrovnu a stavy doplnili nově polární medvědi, za námořní část i narvalové. Lov jako takový probíhá stejně, přičemž vás do něj nikdo netlačí tak agresivně jako ve třetím díle či podobně fungujícím Far Cry 4.

assassins creed rogue recenze 5

Hope Jensen. Žádný Assassin’s Creed se neobejde bez špetky romantiky.


Na moře! Znovu!

Námořní část silně evokuje Black Flag, což je za mě jen a jen dobře. Bitvy na rozbouřených vlnách mají i spousty kilometrů od Karibiku stále říz a autoři nepovolili ani v případě ovládání – loď máte plně pod kontrolou a málokdy se stane, že by kocábka udělala něco jiného, než jste chtěli, což je naopak definice pohybu na pevnině. Mě osobně překvapilo, jak jsem jako PC hráč rychle dostal do ruky ovládání PS3 controlleru.

Konkrétně dostanete na povel Morrigan, o něco menší plavidlo než Jackdaw, ale stejně ničivé. Ve výbavě totiž má krom rychlopalného děla i kanystr s hořlavým olejem, který můžete jednoduše vypustit za svou loď a koukat, jak vaši nepřátelé skáčou přes palubu plápolajícího plavidla. Vizuálně nejvýraznější je ale bezesporu beranidlo, s nímž můžete ničit nejen ledovce. Celkově se dá Morrigan považovat za technicky nejvyspělejší loď té doby a v námořních soubojích to pocítíte na vlastní kůži – nejsou totiž tak obtížné.

Problémy mohou tropit snad jen trestné výpravy asasínů, kteří se nebojí zatroubit na roh a nalodit se na vaši loď s meči v zubech. Zde vám výrazně pomůže neduh celé série – stačí odrážet útoky a jste v pohodě. Ač jsou přepady na moři příjemným zpestřením, stále se nedá o nich hovořit jako o výzvě, zvlášť když se bojuje už přímo na palubě.

assassins creed rogue recenze 6

Nově vám budou asasíni skákat na loď a snažit se vás z ní vyprovodit.


Upgradů pro Morrigan je více než dost a o suroviny taktéž nebude nouze. Ty získáte přepadáváním skladů a nepřátelských flotil, tudíž se zde žádná velká změna nekoná. Krom peněz, dřeva a dalších stavebních materiálů si jednotlivé položky různých vylepšení budete odemykat svým průchodem hrou. Lovce pokladů zamrzí absence potápění a prohledávání podvodních vraků, já naopak její nepřítomnost přivítal.

Ze své kabiny, stejně jako v Black Flag, se můžete od třetí sekvence starat o svou flotilu, která substituuje mikromanagement asasínů v Brotherhoodu. Není od věci své plovoucí „miniony“ tu a tam poslat na misi, leckdy se vrátí i se vzácnými surovinami a nějakou tou kosmetickou vymožeností pro vaši Morrigan. Vzato kolem a kolem jsou námořní bitvy stále zábava i přesto, že se neodehrávají v tak atraktivním a „přirozeném“ prostředí, jakým byl Karibik.

assassins creed rogue recenze 7

Narvat harpunu do narvala není úplně jednoduché.


A teď ta technická stránka

Zatím jsem především mluvil o kladech, zápory přichází až s technickou částí. Na Rogue je výrazně znát starý engine, který vytváří nehezké zoubky u hran. Možná je to tím, že jsem měl k dispozici konzolovou verzi, ale vizuálně vypadá hůře než poslední dva díly (nepočítaje Liberation), což v konkurenci s Unity vyvolává rozpačité pomrkávání. Nedělal bych z toho takový humbuk, kdyby hra nevypadala tak pozadu. Z old-gen konzolí šlo jistě vymáčknout více.

Kromě ošklivého kabátku vás asi nepotěší ani absence multiplayeru. Ten sice byl vždy spíše takovou zajímavou odbočkou od hlavní náplně, přesto bych ocenil aspoň kompetitivní režim, který se stal povinnou výbavou předešlých dílů od Brotherhoodu. Vyloženě mě nepřítomnost mulťáku nedrásá, ale mnohem lépe by si pak Rogue obhájil svou cenu.

assassins creed rogue recenze 8

S vaší kocábkou Morrigan můžete ničit i ledovce. Beranidlo se konečně na něco hodí!


Konec jedné kapitoly

Sečteno a podtrženo, bulharská pobočka Ubisoftu si na své triko vzala pořádný kus práce, kterou odvedla se ctí. Chyby se najdou, především zamrzí zastaralé technické zpracování, absence mulťáku a minimum novinek, přesto ale vývojáři dokázali namixovat solidní koktejl toho nejlepšího, co mohl Assassin’s Creed III a Black Flag nabídnout.

Takže koupit, či nekoupit? Pokud máte za sebou výše zmíněné epizody z Kenwayovské ságy a líbily se vám, nemusíte nad ničím dvakrát přemýšlet. Z hlediska hratelnosti vám naservíruje vše, na co jste byli zvyklí a co vás bavilo, příběh jedné schizofrenické (tedy asasínsko-templářské) rodinky pak uzavírá bez jakýchkoliv drobků a náležitě vás nastartuje na Velkou francouzskou revoluci. A to mi k udělení osmičky stačí.

Klady

  • Shay, jeho charakter a rozpolcenost
  • Dobře odvyprávěný příběh
  • Můstek mezi čtverkou, trojkou a Unity
  • Zakončení americké ságy
  • Námořní bitvy zase baví

Zápory

  • Technická zaostalost
  • Absence multiplayeru
  • Vzhledem k ceně krátké
8

Super

Viet Tran
Moravák a Asiat v jednom exkluzivním balení, oběť záchvatů kreativity a grafomanství. A prokrastinace. Twitter: @MarekTV. Blog (zatím neaktivní): Tranuju.cz