GC17: Hidden Dragon Legend je zajímavá čínská mlátička s děsnou prezentací

Vymlaťte ze svých nepřátel duši v čínském Hidden Dragon Legend. Třeba po deseti minutách

Čína je velice specifický trh., která mísí free to play tituly s bizarními plagiáty. Třeba MOBA hry, ve kterých mezi sebou bojují Shrek a Strážci vesmíru, či vizuálně i hratelností přiznané kopie titulů od Blizzardu. Občas se zde ale vyskytne i něco originálnějšího, co nám v lepším případě spraví chuť a pohled na tuto velmoc. Je to případ Hidden Dragon Legend od čínských Oasis Games?

Hidden Dragon Legend je 2,5D sidescrollová bojová akce odehrávající se v císařské Číně, kde na prokletého hlavního hrdinu s nadpřirozenými schopnostmi čeká zástup protivníků a několik přerostlých bossů z asijské mytologie. Základní premisa zní slibně, ne?

Prezentace tohoto titulu na letošním Gamescomu byla přinejmenším tak chudá jako obsah hry, který jsem si stihl vyzkoušet. Po třiceti minutách čekání mi sličná Asiatka podala gamepad a posadila mě před monitor s rozehranou hrou. Předchozímu návštěvníkovi se očividně moc nedařilo a já tak stál na nějaké střeše s minimem životů.


V hlavě mi vyvstávalo hned několik otázek. Kde jsem? Co se tady děje? Odpovědí jsem se nedočkal. Prezentující, která ještě před pár sekundami stála po mém boku, byla v fuč. Nezaobíral jsem se tím a pustil jsem se do hraní. Sklouzl jsem ze střechy, abych se postavil mým prvním roztodivným protivníkům. V ten moment jsem ještě nevěděl, že budou i poslední.

K dispozici jsem měl kromě svých rukou (které nepřátelům ubližovaly asi tak, jako by byly pokryté molitanem) i záhadně fungující kouzla. Nechyběly ani léčivé lektvary, ty byly však slabší než grafická stránka hry, která by oslnila leda tak před pěti lety.

S tímhle vším jsem stál proti nekonečným vlnám zřejmě nesmrtelných nepřátel. Zprvu jsem umíral snad každých deset sekund (když započítáme, že polovina z toho byl loading), časem to ale začínalo být lepší a já hru dostal do svých rukou. Musím přiznat, že to byla zábava. Ale na jak dlouho?


Přesně do té doby, než jsem zjistil, že jednoho nepřítele mlátím déle jak pět minut, a čekal jsem, kdy konečně zemře. Hře chyběl jakýkoliv přehled stavu životů nepřátel, kteří mé rány absorbovali jako houbičky. Jinými slovy jsem se cítil jako malý chlapeček bouchající pěnovou pálkou do piñaty, která se ne a ne roztrhnout.

V tom se odnikud vynořila moje prezentující. Zapne mi hru od začátku, když se ji zeptám? Zodpoví mi moje otázky? Ne. Donesla mi tašku merche, vizitku a začala mě pomalu vyhánět ven. Když jsem se nedočkal odpovědi na mé žádosti, nenechal jsem se dlouho přemlouvat, vzal jsem tašku a utekl jsem ven.

Hidden Dragon Legend vypadala jako každá jiná hra tohoto stylu, jenom s horší grafikou a příběhem, který se ke mně ani nestihl dostat. Což je škoda – kdo ví, jestli se pod rouškou nepovedené prezentace neskrýval nečekaný poklad. To jsem na tak krátké předváděčce nestihl zjistit. Hra už by měla být k dispozici na PS Store.

Čtěte také: GC17: Adventura Light Tracer vám zavaří mozek. Vyjde exkluzivně na VR

Zdroj:

Vlastní

Jan Vavřiník
Mám rád visual novely a špagety s kečupem. A tohle tu mám jen proto, že jsem ještě nevymyslel pořádné bio, takže moje břímě převzal Tran.