Klub sebevrahů(4 minuty čtení)

Je privilegovanost skutečně výsadou?

Dnes pro vás mám tip na knihu, po jejímž přečtení se možná na chvíli zamyslíte nad tím, jestli je dobrý nápad zahrávat si s délkou života a zasahovat do něj tím, že ho v podstatě uměle prodlužujete. Zvlášť, když se nám tu objevuje zcela jasný trend toho, kdy jen někteří jsou hodní takové „výsady“ dožít se skutečně vysokého věku.

Spisovatelka Rachel Hengová vás svým titulem, který byl nejočekávanějším sci-fi thrillerem roku 2019, dle mého názoru rozhodně nezklame, ba naopak. Pojďme se na to podívat více zblízka.

Společnost je tu rozdělená, skoro tradičně (jako v mnoha jiných knihách) do několika kast, kdy rozhoduje, komu se narodíte. A pokud se narodíte jako zcela běžný obyčejný občan, máte prostě smůlu. Nemáte nárok. Vaše genová výbava není nijak valná, máte dispozice k tomu onemocnět, a proto se o vás stát nijak nezajímá. Nejste, jak to říct, cílovka, která by něco znamenala. Takže máte jen omezené možnosti, kdy buď zemřete nebo máte díky nemoci téměř nesnesitelné bolesti. Orgány se dají koupit na černém trhu, ale existuje tu riziko, že vás budou nové orgány udržovat při životě i v momentě, kdy to už nebudete vnímat.

Máme tu postavy, které jsou si vědomy těchto problémů a odmítají žít takovým způsobem. Díky jejich postoji tak založí klub sebevrahů, kdy žijí jako vyhnanci. Nicméně je hlídá Dozor a ten o nich ví vše. V tomhle příběhu je totiž celkem běžné, že se lidé udávají, že na sebe donášejí. Všechno se o všech ví, život těch, kteří patří do vyšších příček společenské vrstvy, je nalinkovaný a ani náznak rebelie se netoleruje. Chvílemi mi z toho šel mráz po těle, když jsem si uvědomila, že určitá osobní, intimní zóna natož svobodná vůle v podstatě neexistují.

Lea, jedna z hlavních postav, je dokonalá. Patří mezi ty, jejichž život je privilegovaný. Její tělo funguje naprosto dokonale a je i se svým přítelem, který je bohatý a chodí spolu dvacet let (jí je téměř sto) předurčena k tomu, stát se nesmrtelnou. Jenže věc se zvrtne ve chvíli, kdy Lea potká svého otce, který tak nějak v určitém období zmizel z jejího života. A díky němu poznává jakousi skrytou stránku takového bytí, ke kterému je předurčena. Najednou si není tak jistá, jako bývávala. Ale co s tím? Může vůbec změnit směr, kterým se její život bude ubírat?

Klub sebevrahů je brutální příběh, který je doplněn svěžím filosofováním o existenci člověka. O tom, jaký má život smysl, jaký má člověk úděl. Zabýváme se tu otázkou, jestli se hrdinové řídí skutečně nějakou svobodnou vůli nebo je vede systém, ve kterém žijí. Tady se to velmi těžko poznává, protože pravidla toho, co se smí a na co nesmíte skoro ani pomyslet a způsob bytí jsou trochu na jiné úrovni. Žít 300 let možná zní jako pohádka, ve které stihnete hodně věcí, ale otázkou je, jestli je to lidské. Možná to teď zní jako samé prázdné filosofování, u kterého se nikdy nedoberete výsledku, ale nebojte, příběh má spád a je napsán bravurně. Spisovatelka poměrně těžké téma týkající se smrti zvládla lehce a poutavě. Já měla problém knížku odložit, takže jsem četla klasicky i za chůze, což není jeden z mých geniálních nápadů, které obvykle mívám. Běžně to nedělám, ale u téhle knihy musím smeknout před velmi dobrým překladatelským umem Jany Jašové. Skutečně. Klobouk dolů.


Rachel Hengová (*1988) se narodila a vyrostla v Singapuru, studovala na newyorské Kolumbijské univerzitě literární komparistiku a poté pracovala několik let ve finančním sektoru londýnské City. Nyní žije v texaském Austinu, dokončuje studium scenáristiky a tvůrčího psaní. Působí také ve výboru Ceny O. Henryho, udělované nelepším americkým povídkářům. Její kniha Klub sebevrahů (2018, u nás 2019) byla přeložena do dvanácti jazyků a to je na autorčinu prvotinu dost dobrý výkon, nemyslíte?

„Fascinující a přesvědčivá sci-fi, variace na základní lidskou otázku: v čem je smysl života?“ METRO NEWS

„Klub sebevrahů přináší provokativní náhled na absurdní posedlost zdravým životním stylem a spotřebitelským přístupem v kontrastu s tím, co nás bude zajímat vždy ze všeho nejvíc – proč stojí za to žít?“ THE INDEPENDENT 

Rachel Heng, Klub sebevrahů

Vydal: Leda (2019), Překlad: Jana Jašová, Formát: 296 stran

Nika Binarová
Ideální den je ten, kdy můžu jíst, číst, spát nebo hrát, ideálně hezky jedno po druhém. Přelouskám téměř cokoli a obvykle mám rozečtených více jak pět knih najednou. Když se mi dostane do rukou kniha, to první co udělám je, že si přečtu první a poslední stránku než ji začnu číst tak, jako normální člověk. Když mě chytne múza jsem pisálek, který nikdy nedokončí žádnou svou povídku.

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na