Knižní koutek: Nikdynoc

Nikdy neustupuj. Nikdy se neboj. Nikdy nezapomeň.

Po posledních knižních tipech vám přináším příběh, ve kterém tečou litry krve, obsahuje vulgarismy, černý humor a pozor! Celkem dost peprné erotické scény. Whoo-hoo! Jako vážně, tohle je příběh spíše pro starší čtenáře. Třeba na jedné stránce se tam diskutuje, jestli je lepší chlapa oslovit ču*áku nebo ku*do. Ano, styl autorova vyprávění mě chvílemi vážně slušně šokoval.

Existují tři důvody, proč jsem se rozhodla přečíst si tuhle knížku. Prvním byla podoba obálky, ta se mi vážně líbí. Tělo vrány, do kterého jsou zakomponovány artefakty, které mají v příběhu důležitou úlohu, je vážně dobrá volba. Druhým je fakt, že autorem je Jay Kristoff, který má na svém spisovatelské kontě, ve spolupráci s Amie Kaufman, sérii Illuminae, u které teda bohužel usínám. Ne proto, že by byla špatná, ale protože je to bichle, kterou s sebou odmítám tahat ven, takže si ji tahám večer do postele. A třetím důvodem je věta na první stránce: „Když lidi umírají, často se po*erou.“

Hlavní hrdinkou je Mia Corverová, dívka, která na samém začátku příběhu ztratila domov, rodinu a skoro i naději na vlastní život. Ten jí zachránil démon, v podobě kocoura (stín), který začal pít její strach a kterému začala říkat, „pan Laskavý“. Stala se z ní Temná. Mia se snaží dostat do Rudé církve. Rudou církev si ale nepředstavujte jako partu holek s červenými hábity a čepičkami (ano, moje první představa byla drsnější verze Karkulky) ale naopak jako partu vrahů. Z téhle „party“ vyjdou jen ti nejlepší a spousta z uchazečů, kterým se říká akolyté, zemřou už při výcviku. Důvodem, proč se tam chce dostat, je pomstít svého otce, který byl oběšený za zradu.

Aby byla vůbec přijata do učení těch nejlepších, musí přinést takzvaný „desátek“ a najít místo, kde se bude učit. Jste tedy svědky její první vraždy. A také toho, kdy ztrácí svou nevinnost, když si objedná prostituta, který ji má připravit o věneček. A s tím popisem se autor vážně moc nemazlí.

Ve škole pro vrahy se Mia seznamuje s ostatními studenty. Celé studium rozhodně není nijak jednoduché a zahrnuje i setkání s krejčovou, u které mají možnost zbavit se nějakých těch tělesných nedostatků a stát se více atraktivními. Můžu prozradit, že samozřejmě i Mia navštíví krejčovou a schválně, tipněte si, co si asi tak může kromě odstranění jizev, nechat vylepšit. Uhm-mm, no.

Rudá církev je tedy škola pro vrahy. Přiznám se, že tohle není úplně můj šálek kávy, ale autor celý ten příběh napsal stylem, který mi v tomhle ohledu vůbec nedal prostor nijak výrazně protestovat. Hltala jsem to a čas od času jsem byla šokovaná určitou brutalitou, která ale k tomu všemu patří.

Nikdynoc je typ knihy, která vyžaduje trochu (ale opravdu jen trochu) vaší pozornosti při čtení. Vypráví ve dvou časových rovinách. Ta vedlejší se týká minulosti Mii, je psána kurzívou a objevuje se v textu ve formě flashbacku. Taky vás chci upozornit na poznámky autora pod čarou. Sice jsou vtipné, ale mě přišly chvílemi otravné, bylo jich prostě hodně. A já prostě nemám ráda velké množství hvězdiček v textu. Chci si užívat příběh, ne číst poznámky pod čarou. Někomu může vadit i výrazný počet vulgarit i popis některých milostných scén, které na můj vkus byly chvílemi trochu příliš. Nevím, jak moc je to podmíněno tím, že to psal muž, ale je to rozhodně jiné. Drsné. I přesto jsem byla spokojená a určitě se těším na pokračování, které doufám přijde brzy.

Jay Kristoff (*1973) se narodil v Perthu v Austrálii. Vystudoval uměleckou vysokou školu, nejdříve pracoval v reklamě a teprve pak se ponořil do psaní. Žije v Melbourne se svou manželkou.

Jay Kristoff, Nikdynoc
Vydal: COOBOO (2019), Překlad: Adéla Rufferová, Formát: 448 stran

 

Nika
Ideální den je ten, kdy můžu jíst, číst, spát nebo hrát, ideálně hezky jedno po druhém. Přelouskám téměř cokoli a obvykle mám rozečtených více jak pět knih najednou. Když se mi dostane do rukou kniha, to první co udělám je, že si přečtu první a poslední stránku než ji začnu číst tak, jako normální člověk. Když mě chytne múza jsem pisálek, který nikdy nedokončí žádnou svou povídku.