fbpx
Domů » Kůže plná stínů

Kůže plná stínů(4 minuty čtení)

Duše zemřelých neubližují, pokud jim to tedy sami nedovolíte...

Frances Hardinge je autorkou tohoto působivého, čarokrásného fantasy příběhu s mystickými prvky, který má rozhodně potenciál oslovit široké spektrum čtenářů, díky své originalitě. Pojďme si nastínit o co v něm jde, abyste se mohli rozhodnout, zda skončí ve vaší knihovně či nikoli. Pohodlně se usaďte, vychutnejte si čaj, ideálně i sušenky a jdeme na to.

Je dobré si na začátek položit pár důležitých otázek. Kupříkladu, kam odchází lidské duše po posledním výdechu? Kde přebývají? Kam směřují? Cítí něco? Makepeace je naší hlavní postavou v příběhu, díky které se dozvíme o mrtvých opravdu hodně. Má totiž dar, nebo možná spíše prokletí, skrze které k ní přichází přízraky – duše zemřelých. Odmala se učí jim ubránit a nedovolit, aby si našly cestu do jejího vědomí. Jenže co když v jeden malý okamžik neuhlídá pečlivě vystavěné brány, které duším brání se k ní dostat, a jedna do ní skutečně pronikne? Co se stane pak? Bude to pořád ještě Makepeace a nebo už někdo jiný?

Makepeace je jednoho dne poslána na nové místo do bohaté aristokratické rodiny ze strany otce, se kterým se nikdy nepoznala. Do té doby žila s matkou v domě strýce a tety, kteří měli pekařství a u kterých dělali, co bylo zrovna třeba. A že toho nebylo málo. Matka vždy dbala o to, aby se Makepeace naučila ochranným prostředkům proti přicházejícím zemřelým duším a o jejím otci nikdy nemluvila. Když Makepeace dorazí do nového domova a pozná rodinu Fellmottů, pochopí proč. Tento rod totiž ukrývá mocné a temné tajemství, které ji ohrožuje. Sžívání se s novým prostředím i lidmi a plánování útěku, to pro ni není ani trochu jednoduché, zvlášť když už není sama. Zvlášť, když je v její hlavě divoký a živelný duch. To je na jednoho prostě příliš. Ale je nutné si říct, že Makepeace je silná a že má rozhodně šanci najít cestu ven skrze všechny nástrahy a nebezpečí.  

A kdo že je ten duch, který v ní přebývá a se kterým se učí žít? Medvěd. Je naprosto fascinující, jak je tento chlupáč v příběhu popsán – jako duch lapen kdesi v temnotě, ze které touží uniknout. Samozřejmě, že mám chuť vám tu o něm i Makepeace všechno vypsat. Ale neudělám to, pochopitelně. Stejně by mi na to nestačil jeden článek. 

Frances Hardinge je označována za jednu z nejlepších vypravěček příběhů. A víte co? Nemůžu nesouhlasit. Je to totiž naprostá pravda. Její příběh je poetický, hloubavý, vše náležitě barvitě vystiženo tak, abyste to mohli vidět přímo před očima. Hlavní hrdinka je na svůj věk ne až tak překvapivě vyzrálá a vzhledem ke svému údělu jedná promyšleně, plánuje a zvažuje každý svůj následující krok. Je sympatická a spolu s ní projdete příběhem jakoby to byla ta nejhezčí procházka tajuplnou zahradou, která má svá temná zákoutí. No jo, zase ty moje klišé. Jenže já si nemůžu pomoct. 

Příběh se odehrává v době občanské války v Anglii a i tato událost dostává v příběhu svůj prostor. Je popsána naprosto střízlivě a ta zoufalá a ponurá atmosféra doby na vás doslova dýchne. Tak se nechte vtáhnout do tohoto magického příběhu. Jakmile to uděláte, nebudete ani na vteřinu litovat.  

Frances Hardinge (*1973) strávila část svého dětství v obrovském starém domě, který ji posloužil jako inspirace pro psaní různých tajuplných příběhů s nádechem mystična. Studovala angličtinu na univerzitě v Oxfordu, pracovala ve společnosti, která vyvíjela software. Díky svému partnerovi, který ji dotlačil k tomu, aby poslala pár kapitol prvního příběhu Fly by Night vydavateli, se začala psaní věnovat naplno. Získala si čtenáře i pochvalné hodnocení od kritiků a vyhrála Branford Boase First Novel Award. Kůže plná stínů (A skinful of Shadows) u nás vyšla v roce 2018 v nakladatelství Omega.

Vydal: Nakladatelství Omega, Překlad: Zdeněk Böhm, Formát: 408 stran

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na