Domů » Články » Herní novinky » První hraní: ARK: Survival Evolved

První hraní: ARK: Survival Evolved

Poslali jsme Tomáše do dinosauřího ráje. Umřel tam. Několikrát.

Od kamenných nástrojů přes věci ze železa po palné zbraně. Od domečků ze slámy přes dřevo po kameny a ocel. ARK: Survival Evolved mi nabídl spoustu zajímavých i frustrujících zážitků, na které pravděpodobně už nezapomenu.

Hned po tom, co se mi podařilo vyladit grafickou stránku, aby mi hra běžela jakž takž plynule, jsem si vytvořil svoji první postavu na jednom ze serverů a byl jsem vhozen do hry.


Probouzím se na sluncem zalité pláži a vidím, že krom bederní roušky na sobě nemám zhola nic. Ani u sebe nemám jedinou věc, která by mi pomohla vymyslet, co dál.

Je mi jasné, že dinosauři pobíhající okolo mě, i obří krokodýli plavoucí ve vodě a maličcí dodové zděšeně utíkající, budou hlavním zdrojem mé potravy a materiálů pro oblečení. Jak ale získat nějaký ten nástroj? To byla moje první otázka.

Než jsem se dostal k řešení problému, že mojí postavě bylo horko, všiml jsem si pohybu v nedalekém lese. K mému překvapení se k mé postavě na první úrovni blížilo cosi, co vypadalo jako enormní had.

Útěk? Ten není v mém repertoáru. A tak jsem během prvních deseti vteřin hry pocítil dotek smrti od hada na sedmdesátce.

ark survival evolved


Znovu jsem se tedy respawnul, sesbíral pár kamenů a vydal se ke stromu, do kterého jsem bezmyšlenkovitě začal bušit pěstmi. Nevím, jestli to bylo ze zoufalství, nebo jestli jsem si chtěl jen vybít zlost na již zmíněného hada.

Zjistil jsem, že mlátit pěstmi do tvrdého dřeva není úplně nejlepší nápad, vzhledem k tomu, že mi tato činnost odebírala body života. Na druhou stranu jsem získal nějaké ty třísky a svůj první kus dřeva. Hurá, aspoň si vyrobím kamenný krumpáč (pokud se tomu tak dá říkat).

Začalo se stmívat a mé postavě byla na rozdíl ode dne zima. Zjistil jsem si, jak si vyrobit pochodeň a doufal jsem, že se tak zahřeji. Povedlo se a já vyrazil na průzkum lesa, kde jsem potkal jakéhosi malého ještěra.

Výborně, budu mít maso a snad i nějakou malý kus kůže, pomyslel jsem si a pochodní jsem se po ještěrovi rozmáchnul. Nebyl mi ani po kolena, a tudíž jsem byl značně překvapený, když na mě vystříkl kyselinu, která mě oslepila. A následně mě i zabil…

ark survival evolved screen


Moje frustrace znovu vzrostla, nicméně jsem po dalším respawnu obdržel novou úroveň. To mi dalo sílu jít dál. Vybral jsem si pár nových věcí na vyrábění a opakoval proces. Tentokrát jsem ho ale obohatil o sekeru a později jsem si udělal i oštěp.

Nově vybavený jsem se poprvé vydal na lov. Ten skončil katastrofou, kdy jsem se pokusil zabít jakousi obří žábu. Ta mě nejdříve uspala jedem, poté mě jazykem umlátila k smrti.

Nemilé, ale pořád jsem odmítal se vzdát. Po čase, kdy jsem pobíhal skoro nahý po ostrově, sbíral bobule, opékal si maso na cizích ohništích a nechával se zabíjet od dinosaurů a občas jiných hráčů, jsem si postavil první přístřešek.

Uložil jsem si do něj i postel, a tak jsem zjistil, že ačkoliv jsem se musel po každé smrti respawnovat náhodně, nyní se můžu už pokaždé objevit na stejném místě. Taky jsem si pořídil oblečení, takže už mi nebylo tolik horko a zima, měl jsem vlastní ohniště a nějaký přísun jídla a vody.

Nestihl jsem se sice pořádně dostat k těm zajímavějším věcem, jako je lovení dinosaurů pomocí pušek nebo balisty, ale doufám, že se mi to časem podaří. Jenom musím být zarputilý a vytrvale umírat.

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na
X