Total War: Three Kingdoms vsází na exotickou Čínu. Z hlediska hratelnosti zůstává vše při starém

Existuje jen několik herních sérií, které mi ukradly více než 100 hodin života. Nejčastějšími viníky jsou masivní RPG tituly a strategie – obzvláště tahovky jsou zákeřné mršky. A ano, patří mezi ně i série Total War, která ukousla z mého časového koláče už pořádný kus. Three Kingdoms s největší pravděpodobností nebudou žádnou výjimkou.

Mix tahové strategie a realtimových bitev se po raném středověku a warhammerovské odbočce přesouvá do daleké Číny. Příběh se odehrává v populárním období Tří říší, v níž vojenští vůdci z významných rodin vytvořili křehkou koalici s cílem oslabit moc nelítostného císaře Dong Zhua. Z tahové kampaně jsem si nemohl vyzkoušet nic, naopak mě vývojáři z Creative Assembly posadili k hotovému bitevnímu scénáři, což mi stačilo k radosti.

V první části bitvy jsem se měl ubránit útoku z nedalekého lesíku. Síly byly relativně vyrovnané a s těsnými formacemi nebyl problém ustát větší nápor nepřátel, navíc když mi zadní voje chránila menší řeka. Jakmile jsem se vypořádal s nepříliš důmyslnou pastí, hra mi oznámila, že se z druhé strany mapy řítí neméně početné nepřátelské posily, kterým musím zahradit cestu. Dle slov autorů v kampani narazíme na několik podobných vícefázových bitev s obtížnými cíli.

Přestože jsem neutrpěl kdovíjak velké ztráty, jednotky už byly z předešlého boje docela unavené, tudíž jsem si musel s přicházejícími protivníky víc pohrát – lučištníky načít lehkou pěchotu a rychle s nimi ustupovat, jízdou nahánět protivníkovy střelce a s kopiníky zase zatarasit cestu útočící kavalerii. Nepřátelé naštěstí nebyli kdovíjak chytří a často nechávali záda nechráněná, což mě popravdě zamrzelo – umělá inteligence nebyla nikdy silnou stránkou série Total War.

Novinkou v rámci série jsou duely mezi generály a hrdiny přímo na bojišti, což jsem si naštěstí stihl vyzkoušet v praxi, než jsem definitivně rozdrtil své protivníky. Jakmile se do sebe jednotky zaklesnou, můžete vyzvat soupeře na duel, případně naopak přijmout jeho výzvu. Následně můžete koukat, jak se dva panáci fackují na bojišti, zatímco zbytek armády bojuje opodál.

Výsledek duelu se odvíjí od morálky vašich jednotek, míry únavy i úrovně a výbavy vašich hrdinů. Zbytek už jste si asi domysleli sami – smrt nepřátelského hrdiny má enormní dopad na výkon jeho armády, která se zpravidla začne ustupovat. Duely tak mohou posloužit jako zkratka k vítězství i potupné porážce.

Uživatelské rozhraní se lehce změnilo, letitý stratég se v něm nicméně neztratí. Po grafické stránce jde o milé pokoukáníčko – asijská kultura, ač to zní z mé strany podivně, na mě vždy působila exoticky, a tahle odbočka do Číny vypadá jednoduše neokoukaně. Jen doufám, že se mapy nebudou načítat po delší chvilce hraní tak dlouho jako v případě předešlých dílů.

Osobně si myslím, že Total War: Three Kingdoms fanoušky série nezklame, alespoň ne z hlediska realtimových bitev. Uvidíme, jak si vývojáři poradí s kampaní, která už tradičně po delší době upadává do stereotypu. Hra vychází 7. března 2019 na PC.

Zdroj:

Vlastní

Viet Tran
Moravák a Asiat v jednom exkluzivním balení, oběť záchvatů kreativity a grafomanství. A prokrastinace. Twitter: @MarekTV. Blog (zatím neaktivní): Tranuju.cz