Valiant Hearts: The Great War Recenze

I první světová válka byla svinstvo. Valiant Hearts vám ji ukáže tak, že nenechá vaše oči suché.

První světová válka je ve videohrách téma vcelku neprobádané. Nemůžeme se ovšem ničemu divit. Ačkoliv z hlediska historického se můžeme bavit o revoluci na poli válečnictví, diplomacie, politiky a rozvoji vědy a techniky, z hlediska hráčského bojování v zákopových frontách, které se během půl roku posunou sotva o metry, není nijak perspektivní. Jistě, celé toto tvrzení je postavené na teorii, že válečné hry se rovnají akčním FPS, případně strategiím. Jenže jak to dopadne, klade-li se ve hře z válečného období důraz na cokoliv jiného než akci, násilí a všudypřítomnou krev?

Tato fúze netypických témat může dopadnout dvojím způsobem. Obrovským selháním anebo obrovským úspěchem. Nebudeme předbíhat, nicméně leckdo už nejspíše tuší, jak dopadl poslední počin letošních ubisoftích hrátek s jejich nástrojem UbiArt Framework.

valiant hearts 1

Valiant Heart: The Great War sice vypadá jako herní počin, který se zdá být minimalistickým, nicméně nemůžeme se více mýlit. Vývojáři z Ubisoft Montpellier spojili na první pohled nespojitelné a vytvořili strhující drama s využitím velmi malého naračního prostoru, díky čemuž se v zažitých událostech neztratíte, ačkoliv v rámci příběhu procestujete téměř celou Francii a navštívíte spoustu milníků první světové války vztahující se k Francii, a s minimem nablýskaných technologií, které se pomalu ale jistě stávají společným jmenovatelem her posledních let.

K Valiant Hearts: The Great War nelze přistupovat jako k typické videohře, kterých do roka vycházejí tucty. Ačkoliv je zaštítěna velkým herním molochem (a zpravidla velkými lokálními distributory), jedná se o projekt pro Ubisoft zcela netypický. Valiant Hearts je třeba chápat spíše jako válečný román, svým vyprávěním a hloubkou je to styl podobný například Remarqovi. I to je jeden z důvodů, proč Valiant Hearts spíše sledujete, než hrajete.

Zcela jistě chápete, kam se snažím dostat. Videohra, v níž je použito naprosté minimum herních prvků, může být problém. Valiant Hearts se tak dostává na pole interaktivních adventur, které svým složením nejsou příliš odlišné od těch z portfolia Telltale Studios, byť s podstatně propracovanější strukturou, větší hloubkou příběhu a jiným marketingovým modelem. Nicméně odpověď na otázku, zda hráč potřebuje hru skutečně aktivně hrát, či se spokojí s několika interaktivními momenty a v ostatních fázích hry se nechá vést cutscénami, leží v každém z nás.

valiant hearts 2

Pojďme se však věnovat těm světlejším stránkám Valiant Hearts. Těm bezpochyby dominuje jeden z nejsilnějších videoherních příběhů, které jsme mohli letos vidět. Jak již bylo psáno výše, na minimu prostoru dokázali scénáristé vybudovat kombinaci situací, která sbližuje a rozděluje pětici postav tak, jak je zrovna pro potřeby příběhu potřeba. Vše je nenásilné, logické, přirozené. Valiant Hearts je sice hra z doby první světové války, válka je zde ale pouze příběhové pozadí, či ještě lépe řečeno spouštěč všech situací. Veškerá dynamika příběhu vyplývá především z konfrontace hlavních postav s těmi vedlejšími a dopadem těchto setkání na obě strany.

Příběh se tedy opírá především o charaktery. Jednotlivé postavy se s jejich příběhy jednoduše dostanou pod kůži i největšímu cynikovi, který bude hltat, kam je osud zavede dál. Zde bych si dovolil drobné povzdechnutí, neboť jednotlivé osudy vašich svěřenců nemáte sebemenší šanci ovlivnit. V roce, kdy má sebemenší indie hříčka několik příběhových postupů a konců je to trochu krok zpět. Můžeme si zde ale nalhávat, že jde o autorský záměr, neboť nikdo v té době nevěděl, kam ho válka zavede a osudy skutečných lidí byly psány opravdu velmi horkou jehlou.

Čtyřlístek lidských postav je spojen postavou psa Walta. Ten by se dal s klidem označit jako hlavní pilíř hry. Jednak je to hlavní článek příběhu, za druhé ho využijete ve většině logických úkolů, kterými je hra prošpikovaná. Nejemotivnějších scén se však nedočkáte v kůži ani jednoho mužského protagonisty, byť pasáže, kdy hrajete za Němce žijícího ve Francii Karla, jsou občas nervydrásající, ale v roli jediné ženské protagonistky ve hře. Veterinářka Anna je prototyp postavy, po které volají ženské herní feministky. Rozhodně se nejedná o muže v sukni, nicméně i tak si dokázala svým nevmlouvavým obětavým charakterem vybudovat nejsolidnější pozici v příběhu.

valiant hearts 3

Díky komiksovému zpracování hry se můžeme dočkat precizní práce s tempem hry. Zatímco v pasážích, kde je nutno hru zrychlit, neboť z hráčského hlediska nenabízí nic zajímavého (uhýbání před bombami, probíhání a skrývání se před kulometnými hnízdy), se z herní plochy stane jeden velký komiks, prošpikovanými drobnými okénky, které mapují situaci jinde na bojišti, v dalších momentech se dočkáme dlouhých napínavých cliffhangerů, statických scén, které si v ničem nezadají se špičkovou seriálovou tvorbou.

Tyto pasáže ovšem pouze lemují jinak plytkou hratelnost. Valiant Hearts, jak již bylo řečeno výše, si v ničem nezadá s interaktivními adventurami typu The Walking Dead. Liší se pouze v grafickém zpracování. Ve zkratce řečeno, po krátkém intru běžíte doprava, sami nebo s podporou kooperace (zejména pak v pozdějších částech hry, v nichž se elegantně doplňují Emile s Freddiem) vyřešíte logickou hádanku a znovu běžíte doprava.

Jako krátká odbočka zde slouží sbírání předmětů, které suplují válečné muzeum. Při nalezení dopisu otce synovi na frontu se dozvíme, jak složitou úlohu měli za Velké války poštovní doručovatelé. Tyto sběratelské předměty zpravidla nalézáte po vyřešení drobné logické překážky (na kterou ovšem nemusíte vůbec narazit, nechcete-li), v horším případě pak náhodou (to když je předmět strategicky umístěn za objektem v popředí). Logické úlohy, které nám pomohou v postupu hrou dále, jsou oproti těmto drobným odbočkám sofistikovanější. Jejich typizace se liší postavu od postavy. Zatímco s Annou budete většinou vyhledávat raněné vojáky či civilisty, v roli Freddieho se stanete likvidační četou, která při sobě nosí balík dynamitů.

valiant hearts 4

Hádanky jsou v drtivém množství případů založeny na strategii najdi a vyměň. Vaším úkolem tedy bude najít předmět (případně splnit drobný podúkol) pro vedlejší postavu, která se vám něčím revanšuje (předmět, úkol, nebo prostě jen uhne z cesty). Ve většině těchto hádanek vám bude pomáhat pes Walt, jenž se dá jednoduše ovládat pomocí kombinace přivolání (defaultně alt) a povelu (číslo).

Čímž se dostáváme k dalšímu drobnému zádrhelu. Ve hře se objevují i hádanky, které jsou zacílené spíše než na logické uvažování a principnajdi a vyměň na přesnost a rychlou souhru dvou postav, z nichž obě dvě ovládáte. V tomto případě nastává problém s nedostatkem prstů. Záměrně jsem pro lepší představu výše přesně popsal ovládání Walta. Toho musíte ovládat dvěma klávesami, z nichž jednu musíte po celý úkon držet. Lehce tak nastane potíž s tím, že se vám zamotají prsty a vy ve svém snažení několikrát neuspějete. Výhodou může být, že hra tyto nepřesnosti netrestá smrtí, jako v jiných případech, nicméně zbytečné čekání může také odradit.

valiant hearts 5

Nerad bych však končil negativy, Valiant Hearts: The Great War si to nezaslouží. Ubisoft vystoupil ze své vyšlapané koleje, UbiArt Framework dovedl k dokonalosti a se svými dvěma posledními počiny dokázal, že i velké studio může vytvořit malorozpočtovou hru, která má k označeníumělecká daleko blíže než AAA tituly. V případě Valiant Hearts tento dojem pomáhá dotvářet i precizně vytvořený soundtrack na míru. Neruší. Pro někoho to může znamenat selhání a problém, ale v případě Valiant Hearts se jedná o recept na úspěch. Drobné klavírové, žesťové či smyčcové pasáže plně reflektují dění na pozadí. Zajímavé je také pojetí řidičských miniher, při nichž si Valiant Hearts v ničem nezadá s hrami, v nichž hraje prim obsah rytmicky generovaný podle toho, jaká hudba hraje.

Valiant Hearts dokazuje, jak jsou ve hrách důležité příběhy, a že John Carmack se svými rouhavými výroky o jejich zbytečnosti nemá pravdu. Po technologické stránce Ubisoft nepředvedl zhola nic. Osekáte-li Valiant Hearts o příběhu, dostanete tuctovou logickou adventuru, která mile vypadá, ale vůbec ničím vás nepřekvapí. Bohudík (či bohužel, vyberte si sami), je Valiant Hearts: The Great War opatřena o hlubokou myšlenku, která se neustále rozvíjí a neodhalí se až na konci. Precizní gradace příběhu vás u hry udrží i přesto, že klávesnici si při hraní této hry ochmatáte podstatně méně, než při hraní jiných.14

Klady

  • Silný příběh a myšlenka
  • Soundtrack
  • Vizuální ztvárnění
  • Typologie postav

Zápory

  • Nevyvážený poměr hraní/sledování
  • Problémy s ovládáním
  • Hra může být pro někoho krátká
8

Super

Viet Tran
Moravák a Asiat v jednom exkluzivním balení, oběť záchvatů kreativity a grafomanství. A prokrastinace. Twitter: @MarekTV. Blog (zatím neaktivní): Tranuju.cz